Hrob světlušek je velmi dojemný anime film, no dobrá – asi nejdojemnější anime co jsem kdy viděl, vyprávějící neveselý příběh odehrávající se ke konci druhé světové války v Japonsku (anime vychází z kultovní autobiografické knihy Akiyuki Nosaky). Spojenecké nálety sílí a míra zpustošení země je čím dál tím větší. V této neklidné době budeme sledovat chmurné osudy mladíka Seita a jeho maličké sestry Setsuko, které jedna z četných bombardací připravila o matku a domov.
Letos se v období od 18. do 20. února konal již devátý ročník mohutné akce věnované příznivcům SF&F, záhad, mangy a her všeho druhu. A stejně jako na tom minulém, jsem ani na tomto Pragoconu nesměl chybět. Zajímala mě samozřejmě především do tří místností rozdělená manga sekce – lépe řečeno, jsem se z přednáškové manga místností ani nehnul, jen jsem občas na chodbě potkával hloučky plně vyzbrojených larpařů (či co to bylo za kreatury), kteří se barvitě bavili o svých dobrodružstvích a tak podobně. Dračí doupě už jde nějakých pár let mimo mě (podobně jako Star Gate, která šla ale mimo mě odjakživa), takže nemůžu referovat podrobně o tom, co se dělo ve zbývajících deseti non-manga místnostech. 🙂
K tomu co se tedy dělo v přednáškové manga místnosti. Bylo tu k vidění spousta dílů z různých anime sérii a pár filmů, které jsem ve směs už všechny viděl, takže jsem se alespoň pokochal tím, jak vypadají na plátně. Non-stop projekce byly prokládány víceméně zajímavými přednáškami, z nichž mě zaujala třebas ta o obskurních režisérech japonské kinematografie – hnedle vím co stahovat. 🙂 Tradiční vtip českých otaku byl pak k vidění v rámci přednášky „ženy v anime“ kde byla předvedena ideální žena (uprostřed na fotce). 😉 Anime sekce byla podobně jako celý Pragocon perfektně organizovaná, škoda jen že jsem byl po chřipce a po většinu akce tak dost unavený a ospalý.
Počínaje prvním dubnem, kdy Square-Enix oslaví dvouleté výročí sloučení, plánují vydat každý měsíc jednu hru, přičemž Final Fantasy XII hodlají vypustit tak, aby mu nekonkuroval žádný jiný titul. Prezident S-E Youichi Wada navíc dodal že FF XII pravděpodobně nevyjde na jaře 2005, jak bylo plánováno, ale až „někdy“ později.
Těžko tedy říci, kdy moloch vzniklý sloučením dvou gigantů herního RPG průmyslu – Square a Enixu, vypustí jedno ze svých rodinných zlat. Kromě dvanáctky série Final Fantasy, mají v rukávu pokračování v Japonsku ještě populárnější série Dragon Quest a o trochu méně populárního Star Oceanu, od mých oblíbených Tri-Ace, autorů Valkyrie Profile.
Autoři svého času dost odvážného a vcelku vydařeného (několik ocenění pro hru roku) mixu mezi RPG a 3D akcí – DeusuEx, před pár dny obdrželi od svého zaměstnavatele – zadluženého Eidosu, výpověď. Není se čemu divit, poslední dobou totiž předváděli samé nevydařené kousky, kromě DeusuEx 2 mě naštvali totálně pokaženým pokračováním Thiefa. Ion Storm se tak stal dalším herním studiem, kterého v mých očích pohřbila snaha zalíbit se všem a v očích Eidosu snaha minimalizovat ztráty zaviněné vlastním nabubřelým managementem.
Legendární tahová strategie, na kterou mám mimořádně hezké vzpomínky (aby také ne, když to byla moje první tahovka), stále žije. Respektive – komunita kolem ní o sobě dává vědět. Na stránkách xcomufo.com naleznete v sekci download, kromě množství udělátek, perfektní multiplayerovou nástavbu zvoucí se Ufo 2000. Ufo 2000 se chová jako samostatná hra, která ke svému spuštění vyžaduje třeba i jen demo prvního nebo druhého Ufa (Ufo: Enemy Unkonown nebo X-Com: Terror from the deep). Pomocí Ufa 2000 pak můžete uskutečňovat tahové souboje v rozlišení 640×480 po internetu, nebo formou střídání dvou hráčů u jednoho počítače. Ve výsledku Ufo 2000 přece jen nemá na Laser Squad Nemesis – opomíjenou to multiplayerovou tahovku z dílen původních autorů ufa. A pokud si chcete vyzkoušet absolutní remake Ufa do 3D grafiky a nechcete si špinit ruce nepovedeným Aftermathem z dílen domácího Altaru, zkuste tento nadějně vyhlížející projekt. Ono těch amatérských remaků je celá řada, takže se stačí jen pořádně porozhlédnout po netu. 😉
Vůbec jsem netušil, že existuje port této kultovní, na profesionální úrovni stále hojně hrané, real-time strategie pro Nintendo 64. A není to port jen tak ledajaký – po menší zkušenosti se StarCraftem 64, kterou mi umožnil emulátor, mohu prohlásit že se jedná asi o nejlepší převod populární real-time strategie z PC na konzoli… Po katastrofách jako Duna 2 pro megadrive a C&C pro PlayStation, jsem tak konečně uzřel že to jde, když se chce. 🙂 SC64 obsahuje původní hru spolu s datadiskem Brood Wars a navíc se dá hrát ve splittscreenu, neboli rozpůlené obrazovce, umožňující souboje dvou hráčů zároveň. Na ovládání, byť je značně handicapované nepřítomností myši, se dá zvyknout a za chvíli člověku ani nepřijde, že v rukou drtí místo hlodavce gamepad. Grafika během samotného hraní vypadá o trochu hůř než v PC verzi, zejména videosekvcence jsou pak z důvodů kapacitního omezení cartridge dost ošklivě osekány. Po stránce hratelnosti je ale SC64 na N64 ta samá hra jako SC na PC, a to je to co hraje roli.
(pozn.G4: Zapomněl jsem se tu na weblogu zmínit o nedávno přidané ToMově recenzi, takže tady to je;))
Sousedi jsou různí. Někteří jsou přátelští, hodní, milí, jiní zase podezřívaví, arogantní, nenávistní… Každopádně jsou součástí vašeho života. Je jedno jestli je vídáte denně u šálku kávy, nebo se s nimi nemůžete vystát. Pokud patříte do skupiny, co nemá své sousedy zrovna v lásce, a nebýt 3D stříleček typu Painkiller udržujících vaši nenávist na přijatelné úrovni, už byste seděli v místnosti se zamřížovaným oknem s koulí na noze, pak je toto zaručeně hra pro vás. Neighbours from hell, jak již sám název napovídá, je totiž hra z prostředí nekončících sousedských hádek a sporů, naschválů a podrazů.