Původník úvodník z roku 2002
V dnešní uspěchané době, kdy nejen v herním světě předbíhá jedna technologie druhou ještě dříve než byla vymyšlena, je opravdu těžké přijít s něčím novým, neotřelým. Gigantické firmy jsou polykány ještě většími giganty, tvůrčí týmy si nemohou dovolit vstoupit do neznámých vod inovace, neboť v sázce je příliš mnoho.
Dříve v dávných dobách byly náklady na výrobu her směšně malé a bylo zábavou, i když ne vždy, tyto hry vytvářet. Experimentovalo se, občas se někdo spálil, ale stálo to za to. Peníze začali cenit své zuby. Hráči požadovali lepší grafiku, distributoři chtěli přirozeně vydělat, programátoři museli něčím uživit své rodiny. Jakmile se ovšem stane zábava prací, povinností, nutností pak už se pomalu ale jistě začne vytrácet prvotní nadšení.
Právě to motivující nadšení, které stálo na počátku u vzniku herního průmyslu. Netvrdím, že to nadšení už neexistuje, že bylo utopeno v neúprosných vodách komerce. Názor můj a mého okolí je ale jednoznačný: Už to není to co bývalo. Není to ovšem variace na téma zlatí komunisti, v tomto případě se můžeme mi všichni, jeden každý, vrátit a vyzkoušet si jaké hry byly dříve, bez předsudků, nezaujatě posoudit jejich nesporné kvality a často v němém úžasu odhalovat četné originální prvky, které upadly v zapomnění.
Kvalitních starých her je neuvěřitelné množství. Samozřejmě, že svým současníkům nemohou konkurovat po stránce grafické (i když někdy je to jen otázka vkusu), co se týče ostatních aspektů od hratelnosti až po rozsáhlost mohou klasiky herního nebe směle překonat nejednu novodobou komerční slátaninu. Samozřejmě, že jsem trochu zaujatý. V názoru na staré hry zkrátka nemůže zůstat nikdo nezaujatý. Jeden je bezmezně obdivuje, někomu jsou putna, druhý je zatracuje a jde hrát radši něco co má smysl. Otočit se zády k minulosti mohou jen ti nejsilnější, nebo bezohlední. Proto se ptám, do které skupiny asi patříte.
Věřím, že většina z vás chová někde v hloubi srdci vzpomínky na první setkání s počítačovou hrou, stejně tak jako na vše co bylo jednou poprvé. Nechte vzpomínky ať vám promluví do duše, vyštrachejte staré diskety a pusťte se do hraní. Bude to možná pro mnohé šok, stejně jako když potkáte starou lásku – jak vás tohle mohlo dříve přitahovat a bavit. Zkuste ale překousnout počáteční nechutenství a uvidíte, že to není zase tak špatné, a ani nebudete vědět jak, a už vás to opět chytí se stejnou vervou jako před lety. Tento imag berte jako naší malou splátku všem starým láskám z herního nebe.
G4ndy