Hardtrace: když se had zkříží s portálem
Ačkoliv není Lubomír Březina žádná zkamenělá vykopávka, začínal už na prehistorických hrách určených pro videoherní konzoli Atari 2600. Ta byla vydaná takřka před půl stoletím v roce 1977. Posléze přešel na 8bitové ZX Spectrum z roku 1982. Na něj v programovacím jazyku basic vyvíjel během víkendů spolu se svými bratranci simulátor obchodování na burze. No a ve finále přeskočil na PC 486 (DX2-66 od AMD z roku 1993), na kterém hrál Dunu dvojku, Prince z Persie, Transport Tykón a tak dále. Jak je možné, že to Lubomír všechno stihl? Je to jednoduché – můžou za to Vietnamci a komunismus!
Ne snad, že by ho nějaký komunista postřelil ve válce ve Vietnamu a on pak dostal coby válečný veterán jako cenu útěchy Atari od prezidenta USA – to bychom byli na falešné stopě: Podobně jako množství ostatních dětí totiž Lubomír dostal od svých rodičů pouhou věrnou funkční napodobeninu neboli klon slavného Atari 2600. Ten v první polovině 90. let prodávali v českých tržnicích Vietnamci.
Lubomír měl vlastně docela smůlu, protože tou dobou začali trhovci prodávat také hardwarově shodnou napodobeninu podstatně výkonnějšího NESu od Nintenda s Máriem a Kontrou, tzv. variace na 1000 in 1 ale 1000 her tam bylo samozřejmě jenom na oko.
Hry na Atari 2600 byly po technické stránce velice jednoduché a jelikož přístroj neutáhl složitější pohyb nepřátel, byly mnohé z nich, jako třeba hokej nebo obskurní schovávaná, povinně pro dva hráče. To pak najednou přišlo vhod mít po ruce sourozence.
No a komunismu vděčíme, kromě toho, že se sem dostávaly vymoženosti ze západu v malém množství a s patřičným zpožděním, také za slovenský klon ZX Spectra, Didaktik Gama a posléze M. Spolu s didaktikem M dostal Lubomír někdy v polovině devadesátek i skutečný poklad v podobě disketové mechaniky s bezpočtem disket plných her. Doplnil si tak své hráčské kurikulum o všechny hity z osmibitové éry, aby mohl vstoupit do světa PC her.
Kromě povídání o starých i nových hrách, které Lubomíra zaujaly (a kromě toho, že jsem mu coby správný feminista radil, aby se jako herní vývojář nechal živit přítelkyní), jsem si s ním především povídal o jeho chystané hře HardTrace.
Jedná se o nadějně vyhlížející multiplayerovou evoluci starého hada, kdy za sebou hráčovo futuristické autíčko, ve snaze posbírat co nejvíc bodů na velké herní obrazovce, zanechává stopu prokládanou průjezdnými mezerami. Dotek se stopou má za následek smrt a ztrátu bodů, pro které se rychle sjedou vaši protivníci jak supi. Navíc se přidává prvek portálů, jejichž průjezd hráče přemístí na jiné místo na obrazovce nebo do speciálních bludišť, ve kterých se dá posbírat nejvíc bodů.
Hra bude určena hlavně pro společné hraní na velké televizi v pohodlí obýváku, připojit se k ní ale budou moci i vzdálení kamarádi přes internet. Lubomír pro HardTrace nedávno spustil stránku na Steamu a chystá se ji prezentovat na výstavě gamedev-connect jejíž součástí je maker faire Brno. Termín obou výstav je 19. – 20. října 2024 a jste na ně vřele zváni, stejně jako k poslechu celého našeho rozhovoru. Lubomírovy předchozí projekty naleznete na stránce devbobcz.itch.io, propojít s ním se můžete také na discordu.
2 komentů
Ahoj G4ndy, díky za rozhovor. Myslím, že hra Hardtrace bude super a moc se těším až ji dostanu mezi lidi. 5 z 5 ti amerických prezidentů, rozdávající Atari 2600 jako ceny útěchy, doporučují Hardtrace taky. Mezitím zapracuju na grafické podobě hry. Bob
Díky moc za rozhovor, až budu mít snad někdy v dohledné době sraz s deskovými hrami v Kolíně, tak zkusím tu alfaverzi zahrát s návštěvníky na velké televizi a vyfotím u toho nějaké holky ať je dobré PR. Pak pošlu.