Tomb Raider: Angel of Darkness

Lara ještě nikdy nebyla tak blízko smrti jako nyní, po vydání již šestého pokrařování :o)Core
je firmou s tradicí, nemůže se sice pochlubit žádnými trháky z počátku
své éry, zato má ale na triku sérii, kterou distribučního giganta Eidose již několikrát
zachránilo od krachu. Jako vedlejší efekt gigantického úspěchu dobrodružství Lary
Croft se tak na svět dostalo velké množství často i povedených titulů nejrůznějších
začínajících či z renegátů sestávajících týmů, které by si asi nikdo jiný
než právě Eidos na svědomí nevzal.

Proto můžu říci na úvod jen jedno: díky ti Laro za to, že si pomohla na svět (byť
si o tom neměla ani šajn) hrám, které jsem toho času s chutí hrál.

Není
žádným tajemstvím že nám akcie Eidosu již nějaký ten měsíc nepěkně oslabovaly,
již pošesté je tak musela z temnot krachu pozvednout vyčpělá ikona herního
průmyslu – Lara Croft. Na její dobrodružství již pěkně dlouho nedočkavě čekali
tradiční hard-core fanoušci a spekulanti na trhu. Eidos si už nemohl dovolit Laru
déle pozdržovat, neboť by mu věřitelé nejspíše přestali věřit a roztrhaly
by ho za živa :o) V Core ovšem jak je vidno na tuto situaci nebyli připravení,
hra byla sice jakž takž zkompletizována, ani zdaleka ale nebyla pořádně betatestována.

I přesto že měla Lara vskutku dost času na to, aby ve výsledné formě působila
vyspělejším dojmem jak po stránce proporční tak po stránce technické, ukázala
se být právě ona technická způsobilost kamenem úrazu. Technické zpracování sice
působí na první pohled líbivým dojmem, ovšem hned na pohled druhý odhalí svá kusadla
a promění se v noční můru těžkého kalibru. Zaručuji vám že lepší příklad
betaverze vydávající se za plnou hru v současnosti nenajdete. O tom že se
měl nový TR ještě nějaký ten pátek, nebo raději měsíc, vyhřívat v lůně Core
a intenzivně betatestovat, vás přesvědčí hned první palčivá zkušenost s ovládáním,
které je naprosto hrůzné.

V Core
si někdo konečně po šesti letech zašel k ušnímu a vyslyšel volání, či spíše
řvaní fanoušků, kteří se již od prvního dílu doprošují možnosti ovládat svou milovanou
Laru myškou. Jelikož se nám zaměstnanec Core u ušního zdržel příliš dlouho nestihl
již vyšetření u psychiatra, což se ukázalo být fatální chybou. Daleko více než
ovládání by bylo příhodné tento „mechanismus“ označit za stroj zkázy,
který překládá klasické hráčovy pokyny do řeči hlodavců, na kterou je Lara očividně
silně alergická.

Kdyby jenom panickou hrůzu z myší, ona nám nová Lara dostala do vínku též
fobii z klávesnice, která sice nenabývá takových rozměrů, ale na občasný
croftí epileptický záchvat bohatě vystačí.

Zapomeňte na ovládání z minulých dílů, manipulace s Larou doznala v šestém
dílu takového katastrofálního propadu až se mi tomu ani nechce věřit. Představíte-li
si Counter-Strike nebo Quake 3 ovládaný táhlem od splachovacího záchodu nebudete
daleko od toho co nám „veteráni“ z Core předvedli v novém
TR.

A
v neposlední řadě také zapomeňte na optimalizaci, díky které jste si předešlé
díly mohli zahrát i na dosti podprůměrných strojích. Začínám mít vážné pochybnosti
o tom že v Core po těch x letech používání stále stejného enginu v tomb
raiderech zapomněli programovat, neboť to co vyprodukovaly jejich choré mozky
je naprosté rouhání. Do svého polygony zbytečně přecpaného dítka se neobtěžovali
implementovat jakékoli odlehčovací trendy jako odstraňování skrytých povrchů a
mnohé další fígle které jsou v současné době naprostým standardem. Na současných
průměrných sestavách se dá tento humus plynule rozjet jen po vypnutí všech detailů,
poté ale TR vypadá opravdu nechutně. Naprostým vrcholem je pak i fakt, že se TR
místy dost trhá dokonce i na PS2!

Slibovaná
interaktivita prostředí a podobné hemzy vzaly s vydáním hry rychle za své
a tak jsme se podle slov autorů měli dočkat vlastně ?jen? dalšího obyčejného a
poctivého TR.

Kéž by tomu tak bylo!

Už je mi z té kritiky dost špatně, takže se teď pokusím s vypětím všech
sil zaměřit na klady, má li vůbec tahle hra nějaké. Jako první mě napadá ona pověstná
Lara, hlavní magnet série TR. Její nové, řádně proprsené tělo, může počtem polygonů
(4000) hravě konkurovat většině přeplácaným prostředím která v TR navštívíte
:o) Animace postavy trochu pokulhávají, citelně chybí motion capturing, který
by dodal některým pohybům větší realističnost, prosté akce jako chůze a skákání
ale Lařino tělo zvládá naštěstí docela obstojně? Při lezení po žebřících a podobných
prolejzačkách můžete obdivovat její velice dobře zpracované pozadí. Poprsí se
při chůzi pohupuje, ale pokud bych měl být důsledný našli by se i hry s lepším
fyzikálním modelem pohybu ňader jako například Fakk 2.

Proklamovaný
příběh plný temných elementů někteří lidé značně přeceňují, pravdou ale zůstává
že máme co dělat se zatím nejpropracovanější zápletkou v historii TR. Otázkou
však zůstává nakolik může v tomto ohledu nová Lara konkurovat sokům z branže,
neboť už stařičký ?Lara killer? Soul Reaver propracovaností své dějové linky a
herního světa dává jasně najevo komu bije hrana.

Zas tak špatně to ale se scénářem TR6 nevypadá, každému je hned jasné že se nám
v Core pokoušeli za každou cenu nastolit nový filmový standard pro in-game
sekvence až to místy zavání nehezkým kýčem. Nemusím zmiňovat že na filmové střihy
ala Metal Gear Solid 2 Lařina ňadra rozhodně nestačí i kdyby byla sebenafouklejší.

Do
hry nám dokonce prosákla i špetka, či spíše smítko adventure a RPG prvků – Lara
se nám s postupem hry vyvíjí a sílí, což v praxi vypadá tak že vám při
posunutí bedny nebo nějakém „silovém“ úkonu slečna Croftová oznámí že
se cítí silnější. Přičemž její nově nabitou sílu použijete třebas na vyražení
o kus dál zavřených dveří.

Lara se dokonce naučila mluvit souvislými větami, dokáže volit z několika
nabízených odpovědí v rozhovorech s npc, které ale působí značně nepřesvědčivě
a primitivně, snad aby se v tom nikdo nezamotal. Pravda docela mě překvapilo
když jsem byl prakticky hned na začátku v Paříži vržen do ulic a musel sem
prokecávat okolní zevlující charaktery.

Všechny
tyto vychytávky jsou už ale dost opotřebované, a pokud by snad nějaký z prvků
aplikovaný na nového vykradače hrobek měl být revolučním tak nebo tak upadá do
šedi všednosti díky celkové nedotaženosti. Kupříkladu v oněch RPG prvcích
bezpochyby dřímá velký potenciál, nicméně připadá mi jakoby se všeho příliš nového
v Core báli a jakémukoli náznaku drastické invece vyhýbali.

Revoluce ani relevace se nekoná, stáváme se svědky jen dalšího standardního spíše
však podprůměrného tombraider klonu, na kterém je sice znát lesk velkých očekávaní,
nicméně žádné z nich nesplňuje. V Core totiž opravdu moc dobře vědí
kterak proměnit tři roky práce ve velké kuloví a v sovětském svazu by za
tento kousek vyfasovali zaručeně výlet na sibiř :o) Na pováženou je též to že
se ani nepokouší žádným patchem (který by byl asi nejspíše velký jako hra sama
:o) své chyby alespoň zčásti napravit.

Opravdu
nevím jaké hodnocení bych měl novému přírůstku poměrně kvalitní série, který byl
většinou herního světa degradovaného z černého Petra na černou ovci, dát.
Po prvních minutách hraní sem byl skálopevně přesvědčen že 2/10 by bylo dostatečnou
satisfakcí za utrpení způsobené ovládáním, jak jsem se ale donutil k postupu
dál začal sem si všímat i určitých náznaků lepších zítřků, které ale vždy značně
utlumily nejrůznější bugy technického charakteru. Nový TR určitě mohl být hitem,
ale to už je jiná kapitola a kdyby jsou chyby…