Shigeru Miyamoto
Každý, kdo se jenom trochu zajímá o videohry, už určitě někdy
slyšel o instalatérovi jménem Mario. Ale už méně lidí ví, kdo je otcem
Maria a spousty dalších světoznámých postaviček. Je jím geniální designér
Nintenda, Shigeru Miyamoto.
Osobní
data:
Jméno: Shigeru Miyamoto
Datum narození: 16.11.1952
Místo narození: Sonobe, Japonsko
Shigeru
Miyamoto vyrostl v rolnické komunitě poblíž Kjóta. Jako malého chlapce
ho fascinovala příroda a dobrodružství, jaká v ní mohl prožívat a
prožíval. To, že rodina nevlastnila televizi, také výrazně pomohlo rozvíjet
představivost malého Shigera. Ten naštěstí pro hráče později
svou obrovskou představivost použil na vytvoření spousty skvělých
videoherních charakterů.
Miyamoto
si často krátil čas tím, že prozkoumával okolí svého bydliště
(Sonobe). Rýžová pole, kaňony, travnaté kopce, řeky – ideální prostředí
pro mladého dobrodruha. Poté, jednoho osudového dne, Miyamoto objevil něco,
co mělo velký dopad a vliv na jeho pozdější práci. Našel díru v zemi.
Ale nebyla to obyčejná díra, po bližším ohledání zjistil, že se jedná o
vchod do jeskyně. Trvalo několik dní, než sebral dostatek odvahy ke
vstupu. Vyzbrojen pouze lucernou vstoupil aby zjistil, že v jeskyni je
průchod do další části jeskyně. Tento zážitek byl pro Miyamota
naprosto nezapomenutelný a on na něj rozhodně nikdy nezapomněl.
„Většina peněz, které vydělám, jdou zase zpátky do videoher
a já jsem naprosto spokojený.
-Shigeru Miyamoto“
Když
Shigeru vyrůstal, chtěl udělat něco, čím by ohromil
svět. Mohlo to být cokoliv, co by mohl sdílet s ostatními. Zvažoval
stát se loutkařem nebo malířem, a později vyráběl hračky,
aby využil svou kreativitu. V roce 1970 se přihlásil na Vysokou Školu
Průmyslových Umění a Řemesel v Kanazawa Munici kde studoval
průmyslový design. Říká se, že hodiny navštěvoval jenom z poloviny
a prodlužoval tak svůj čas ve škole. Dostudovat mu trvalo plných pět
let.
Když konečně dostudoval, tak rozhodně nechtěl začít
dělat práci, jaká by ho nebavila. Nebylo jednoduché ho zaujmout a obyčejná
práce by na to nestačila. Tak přemýšlel, až jednou v roce 1977
dostal od svého otce kontakt na člověka, který vedl společnost
vyrábějící hračky. Ten člověk se jmenoval Hiroshi Yamauchi
a ta společnost Nintendo.
„Zpožděná hra je nakonec dobrá, ale špatná hra zůstane špatná
navěky.
-Shigeru Miyamoto“
Shigeru
měl tehdy 24 let a dlouhé rozcuchané vlasy, když se poprvé setkal s Yamauchim,
který ho požádal, aby šel domů a vrátil se se svými nápady na nové hračky.
Miyamoto to udělal a přinesl s sebou tašku hraček a nákresů,
což mu zajistilo místo vedoucího umělce, což bylo štěstí, protože
Nintendo tehdy žádného nepotřebovalo.
V roce 1980 si Yamauchi pozval Miyamota do svojí kanceláře a oznámil
mu, že by rád udělal videohru. Byl zvědavý, co o této relativní novince
Miyamoto ví. Miyamoto je miloval když byl na vysoké škole, a tak Yamauchimu
řekl, že by moc rád na takovém projektu pracoval. Projekt byl schválen
a Miyamoto vypracoval koncept hry, kterou dnes známe jako Donkey Kong.
V Donkey Kongovi se poprvé objevil Mario, který tehdy ještě neměl
jméno a tato hra se stala odrazovým můstkem Nintenda do úžasného světa
videoher. Herní automaty byly ale pro Miyamota pouze začátkem (dokonce
je zdobil i svými malbami), protože velice brzy použil svou představivost
a započal revoluci videoher i v našich domovech hrou Super Mario Bros.
Krátce poté následovala The Legend of Zelda, další z velkých milníků,
který naprosto změnil pohled na videohry po celém světě.
„Nintendo je společnost, která vytváří nejvíce inovativní
produkty. Nejsem si jistý, jestli bych mohl takovéto hry dělat i někde
jinde. V Nintendu můžu dělat takové hry, jaké chci.
-Shigeru Miyamoto“
Miyamoto
se posléze také zamiloval, a to do nikoho jiného než do zaměstnankyně
Nintenda jménem Yasuko. Poté co se vzali si koupili malý domek poblíž Nintenda,
odkud Shigeru každé ráno na kole jezdí do práce.
V současnosti
Miyamotova hvězda září jasněji, než kdy předtím. Říká
se mu „Spielberg videoher“ a byl oceněn nespočetným množstvím
ocenění (naposled získal jako první člověk na světě
Zlatý Joystick). Nintendo si je vědomo toho, že v Miyamotovi má hotový
poklad a že je tak známý, že lidé kupují jeho hry i jenom proto, že se na nich
podílel (protože vědí, že je to záruka vysoké kvality). Legend of Zelda:
Ocarina of Time je dnes považována za jednu z nejlepších her všech dob,
Mario 64 je na tom podobně a nejnovější Miyamotovy hry jsou lepší
(i když zatím ne tak revoluční) než jejich předchůdci, takže
budoucnost vypadá růžově.
Co je tajemstvím Miyamotova úspěchu? Je to dětská čistota, skromnost,
nebo neobvykle dobré porozumění zábavě, díky kterému Miyamoto vytváří
ty nejlepší hry na světě? Zřejmě to bude ode všeho trochu,
z jeho her je cítit jeho kouzlo, které k nim stále připoutává
nové hráče a ti staří mu zůstanou věrní celý život.
Výběr nejlepších Miyamotových her – na některých se podílel více,
na jiných méně (obrázky po kliknutí na název konzole doplnil G4ndy):
8bitů – NES
Donkey Kong (NES, 1983); Super Mario Bros. (NES, 1985); Super Mario
Bros. 3 (NES, 1989); The Legend of Zelda (NES, 1986); Zelda 2: The Adventure
of Link (NES, 1988);
16bitů – SNES
F-Zero (SNES, 1991); Super Mario World (SNES, 1991); Super Mario Kart (SNES,
1992); Super Mario All Stars (SNES, 1995); Super Mario RPG (SNES, 1996);
64bitů – Nintendo64
F-Zero X (N64, 1998); Super Mario 64 (N64, 1996); Mario Kart 64 (N64, 1997);
Legend of Zelda: Ocarina of Time (N64, 1998); Legend of Zelda: Majoras Mask
(N64, 2000);
Game Cube
Wave Race: Blue Storm (GC, 2001); Super Smash Bros. Melee (GC, 2001) ; Pikmin
(GC, 2001); Luigis Mansion (GC, 2001); Super Mario Sunshine (GC, 2002); Metroid
Prime (GC, 2002); F-Zero GX (GC, 2003); Mario Kart: Double Dash!! (GC, 2003);