Rozhovor s Tukanem

PFF, byla to fuška…

Jaxx:
Začneme netradičně. Víš, že vůbec první zmínka o tobě v českých papírových
herních magazínech se datuje až do roku 1998, konkrétně v recenzi na Redline
Racera, kterou psal tehdy (i nyní) mírně přisprostlý T. Zvelebil do Levelu?

Mikoláš Tuček: Vidíš, tak to víš víc než já. Ale matně si vzpomínám,
že se o mě Ali v recenzi (stejně jako v mnoha dalších) nevybíravě
otíral. Co myslíš tím přisprostlý, to netuším.

Jaxx: Jak jsi se vlastně dostal k práci na Score?

Mikoláš Tuček: Pozval mě právě Tomáš. Asi se mi chtěl revanšovat za
toho Redline Racera.

Jaxx: Myslíš si o sobě, že jsi literárně nadaný?

Mikoláš
Tuček: Myslím, že ano, jinak bych nepsal. Byť s psaním se teď musím
hodně krotit, protože s šéfredaktorskými povinnostmi na 148 stranách to
nejde úplně dohromady.

Jaxx: Jak nahlížíš na současnou konkurenci? (papírovou)

Mikoláš Tuček: Veskrze přátelsky, byť moje i jejich úvodníky tomu leckdy
nemusí nasvědčovat.

Jaxx: Myslíš, že někdy vymizí papírové plátky a místo nich se budou
v trafikách prodávat PDA s obsahem časopisů?

Mikoláš Tuček: PDA s obsahem časopisů určitě ne, to by museli náklady
hodně klesnout. Nicméně čtivo v elektronické podobě je už dnes k dostání.
Já mám však k papíru velkou slabost a to rozhodně ne jen kvůli tomu, že
mě papírový časopis živí. Taktéž si dost dobře nedokážu představit, že si čtu
Havrana na telefonu a ne to fantastické vydání z roku 1901, co mám doma.
Na druhou stranu z PDA by mohly jít strašidelné zvuky, co?

Jaxx: Jak se ztotožňuješ s názorem, že hry už nejsou to co bývaly?

Mikoláš Tuček: Stejně jako s názorem, že dříve bylo lépe – neztotožňuji.
Musíme si uvědomit, že spousta parádních a originálních her se na PC vůbec nedostane,
protože se prostě vyplatí více dělat hry na konzole. Stejně tak my jsme zestárli
a už nejsme z každé věci tak vyplesklí jako jsme bývali, což platí pro
dnešní kluky, kteří si nové věci určitě užívají. Je jasné, že stará doba měla
svoje kouzlo, ale už jenom to, jak byly hry dostupné dříve a jak jsou dnes,
hraje velký rozdíl.

Podívej
se třeba na to, jak dnes frčí příšerná hudba Michala Davida a spol. Pro
mnoho lidí je to prostě reminescence na dětství, na bezstarostnost, na dobu,
kdy je netrápili daně, hypotéky, nemoci a čert ví, co ještě člověk po deseti
letech "získá". A přitom to byla posr… doba, o tom není pochyb.
Stejně tak i v nás zůstanou vzpomínky na to hezké a ten trash z paměti
nějak vytěsníme. 

Jaxx: Co si myslíš o autorské dvojici Andrew & Ice?

Mikoláš Tuček: Bezesporu králové své doby.

Jaxx: Jaký pojem se ti vybaví při vyslovení slova "pecka"?

Mikoláš Tuček: Babiččina třešňová bublanina. Sorry.

Jaxx: Sledoval jsi nedávné volby v USA? Souzníš s jejich výsledkem?

Mikoláš
Tuček: Jasně, celou noc online, bylo to super. Nejvíc se mi líbil licencovaný
přenos (tuším že NBC) na ČT2 už v dopoledních hodinách, kdy bylo v podstatě
jasno, ale v jednom státu (snad Colorado?) se jim nějak vysypalo sčítání.
Ten chlapík ve studiu se chechtal – Tak my tady celý noci nespíme a v Coloradu
se na to vykašlali a my vůbec nevíme, kdy se URÁČÍ znovu počítat. A tvářil se
u toho nechápavě jako kdyby před ním tři marťani právě uvařili lečo. To byl
vůbec moc dobrej speaker, měl těch hlášek víc.

A výsledek? I když mi je Kerry 1000krát sympatičtějščí, v podstatě
si myslím, že není od věci, když si Bush vyžere, co si nadrobil. Se vstupem
do Iráku jsem souhlasil a to, co se tam teď děje, není jen vina Ameriky, ale
i Evropy, že nedokázala důrazněji pomoci. Je mi trochu na blití z Ruska
a především Francie, kteří se nám snaží nacpat, jak tam jeli Amíci jenom pro
ropu, přitom přesně tyhle dvě země měli v Iráku nejvíce dohodnutých obchodů.
Zrovna Francie se tváří jako diplomatická veličina, přitom poslední válku vyhrála
naposledy snad za Napoleona – i proto se jim do ničeho nechce. Chtělo by to
více anglosaského sebevědomí a to i z naší strany.

Jaxx: Je něco, co ti na světe opravdu vadí?

Mikoláš Tuček: Ať si kdo chce co chce říká, žijeme si jako prasátka
v žitě. Žádné války, žádné epidemie, žádný hlad, sem tam nám akorát hodně
sprchne. Jasně že občas něco chybí, ale v podstatě zde dlouho nebyla tak
klidná doba, i když nás stále někdo straší. Čili možná to obecné mrmlání, chtělo
by to se dívat na svět růžovějšími brýlemi.

Jaxx: Jakou muziku posloucháš, které filmy si nenecháš ujít?

Mikoláš
Tuček: Tak to je na dlouho. Z hudby určitě Depeche Mode, Waltari, Massive
Attack, U2 (mají krátký název, což se touhle vysvětlivkou trošku neguje)
a kvantum dalších skupin, pak něco málo z klasiky, ale spíš instrumentální
záležitosti, na opery a podobné mě moc neužije. Ale třeba Carmina Burana je
1. liga, to je jasné.

S filmy je to podobné. Určitě Monty Pythoni, gangsterky Guye Ritchieho,
Muž na měsíci, Je třeba zabít Sekala, ale i Klub Rváčů, Gladiator nebo Skála
– to je fakt na dlouho.

Jaxx: Které herní žánry preferuješ?

Mikoláš Tuček: Nějak si ze své pozice tolik vybírat nemůžu, ale když
tak RPG – už jenom proto, že je jich málo.

Jaxx: Řídíš se nějakou ideologií, názorem na život?

Mikoláš Tuček: Nene, snažím se spíš hrát věci z voleje, než že
bych si to dopředu škatulkoval. Na druhou stranu doufám, že jistá varianta "Always
look at the bright side of life." mi ještě dlouho zůstane.

Jaxx: Medvěd?

Mikoláš Tuček: Nemyslím si.

Jaxx: Jsi znám svým typickým humorem, nadhledem a celkovou bezstarostností.
Následek nějakého trauma z dětství?

Mikoláš Tuček: Jojo, bylo hnusně idylický.

Jaxx: Sleduješ nebo provozuješ nějaký sport?

Mikoláš Tuček: No jeje, ale musím uznat, že vsechny pingpongy, squashe,
šachy, base i softbally v poslední době ostře trumfnul fotbal. Kromě mé
holky a pravého kotníku se nikdo nezlobí. Tak 3krát týdně se musím jít proběhnout
už jenom proto, aby mi neupadly záda.

Jaxx: Jaké jsou tvé zájmy mimo hraní počítačových her?

Mikoláš Tuček: Zmiňoval jsem fotbal? Pak bych nejraději uvedl čtení,
ale poslední dobou to flákám. Bohužel.

Jaxx: Existuje nějaká nechvalná fáma, pověra, kterou bys chtěl (klidně
tady) vyvrátit?

Mikoláš
Tuček: 5.12. fakt žádný dárky nenosím a žádný plášť jsem neztratil!!!

Jaxx: Dejme tomu, že máš neomezenou moc. Co by byly první tři věci,
které bys provedl?

Mikoláš Tuček: Jestli něco opravdu nechci, tak je to neomezená moc.
Ani Gandalf nechtěl prsten pro sebe a to byl o moc chytřejší chlápek
než já. I když kdybych mohl mávnutím ruky vyléčit jednu kamarádku, z fleku
bych to udělal.

Jaxx: Existuje nějaká otázka, na kterou se tě nikdy nikdo nezeptal a
ty bys na ni chtěl moc a moc odpovědět?

Mikoláš Tuček: "Myslíte, že Michal David a Daniel Landa jsou exoti
a společensky nebezpeční lidé?" MT: Ano, jsem si tím jist.

Za webmag Criticall, Jaxx (obrázky doplnil G4ndy)