Return to Castle Wolfenstein

Ještě než tu bude černý kůň ID nový Doom, rozhodli se vydat tihle „průkopníci“ na poli 3D akčních stříleček pokračování starého dobrého volfíka. K účelům hry posloužil Quake3 engine, který se sice moc nehodí pro rozsáhlejší mapy, ale i tak se podařilo schopným mapperům tuto Achylovu patu high-tech enginu zamaskovat. Hned dva nezávislé týmy Gray Matter (single) a Nerve (multiplayer) se postarali jednak o velké výrobní náklady a také o to, že se RCTW nestal propadákem, což by mohlo image ID hodně poškodit hlavně před chystaným novým Doomem.

Příběh asi nikoho nepřekvapí, jste speciální spojenecký agent za 2. Světové války, začínáte zajatí ve Wolfenštejnu, ovšem poměrně záhy se dostanete ven z deprimujících chodeb tohoto chladného nacistického hradu. Před každou misí následuje nějaký ten briefing, který se snaží být podrobný až to někdy bolí. Klasicky stojíte proti hordám nacistů, kteří trpí občasným náznakem nemoci nazývané inteligence, jak smrtelná pro ně tato nemoc je dokážete pomocí svého početného arsenálu zbraní. Jedná se o modely dobových vojenských hraček obohacené o klasické ID kousky jako rotační kulomet a jiné super tajné experimentální zbraně Třetí říše.

Autoři příběhu se jak jinak nechali inspirovat nacistickým okultismem ovšem způsob jakým s těmito materiály nakládají ve hře je ryze účelový. Dozvíte se tak mnohé krásné komické nesmysly, které mají nějaký pravdivý základ.

Himmler vykopal spolu se svojí paranormální divizí SS na zahrádce starý chrám, kde jsou kromě nemrtvých také ostatky Jindřicha 1. tyrana a jelikož bylo u nacistických pohlavárů v módě věřit že jsou reinkarnací nějakých dávných germánských vůdců Himmler věřil, že on je právě reinkarnovaný Jindřich. S pomocí špičkových vědců a okultistů chce povolat Jindřicha znovu k životu aby pomohl vyhrát Německu válku, ale ten bude mít na situaci trochu jiný názor. Nějaké zapeklité konfrontace se společností Thule nečekejte. Ale o to vůbec nejde. Cestou za finálním soubojem budete likvidovat tajné nacistické základny s experimentálními tryskovými letadly, bojovat s hybridy a mým favoritem über Soldatem, což je jakýsi člověk a robot v jednom. No srdce každého milovníka velkých bossů na konci úrovně musí bubnovat radostí.

RTCW si na rozdíl od jiných nehraje na něco víc než na pravou 3D střílečku a jako taková je to celkem slušná a zábavná hra v dobré grafice. Otázkou zůstává jestli je lepší než starý dobrý původní Wolf, pochopitelně, že po grafické stránce nelze srovnávat, ale co se týče základních principů obě hry jsou v podstatě stejné. V novém Wolfovi se musí jen o trošku víc taktizovat. Multiplayer prezentovaný jako samostatná část hry si pozornost rozhodně zaslouží, už jen pro novinky které přináší.