Red Faction

RF, hra která měla pokořit Half-Life. Mohlo to být, jak blízko tomu lidé z Volition byli a přece jen se nechali strhnout Play Stationovskými požadavky: hra musí být alibistická, nesmíme nikoho urazit, nejlépe aby neměla žádný nebo doplňkový příběh. A přesně tak RF vypadá. Perfektní engine, kterému se nedostalo tolik prostoru kolik si zasloužil, dokáže skvělým způsobem propočítávat deformace v reálném čase. V mapách si můžete vytvořit tunel či prostřílet zeď, nejedná se při tom o žádné předdefinované sekvence, vše vytváří přímo samotný engine.

Vzhledem k tomu že tato 3d akce sleduje příběh jednoho povstání v dolech na rudé planetě Marsu je zdánlivých šancí jak uplatnit tuto vymoženost enginu dost. Ale jaká škoda Volition pohnojili co mohli. K tomu, že si vytvoříte nějakou vlastní cestu tak často nedochází a když už, tak vás k tomu hra nemilosrdně donutí zavřenými pancéřovými dveřmi které je nutné obstřílet. Příběh je zoufalý, klasický sci-fi námět by snad ještě ušel, ale ta zoufalá realizace, okatá přímočarost, kde jen občas vybočí náznaky čehosi, jakési naděje na lepší zítřky, ale bohužel nic překvapivého.

I fakt, že můžete ovládat ponorku, raketku, jeep nebo tank je v kontextu celkové zábavnosti jen malým zpestřením. Pokus o velkolepost téhle hry se zvrátil v zoufalou malost. Na Play Station 2 to je bezesporu dobré ale na PC? Jestliže vážně chtěli autoři tolik překonat Half-Life tak proč se jím, proboha, nenechali alespoň trochu inspirovat. Jediným kladem tak zůstává engine, který je optimalizovaný pro užití jak na Play Stationu 2 tak i na PC. Na mém 333mhz celeronu se 128Mb ram a Voodoo3 hra běhala v pohodě na nejvyšší detaily, což je opravdu co říct neboť vypadala opravdu dobře, i když ne zase tak fotogenicky jako třeba Quake3. RF je prostě jen další z řady průměrných 3D stříleček, které upadnou dříve nebo později v zapomnění.