Now and then, here and there

Po dlouhém, takřka promrhaném čase, co jsem se zaobíral samými méně zajímavými anime seriály, ke mě osud konečně zavál jeden z těch více zajímavých. A nejen zajímavých, dokonce vynikajících, ba do nebe mnou vyzdvihovaných. Není se čemu divit, tento 13ti dílný animovaný počin, nesoucí z japonštiny nepřesně přeložený název, by se totiž dal označit za zářivý příklad mé oblíbené skupiny depresivních anime oplývajících temných příběhy.

S tou depresivností to ale není v případě N&T zas tak horké, i když – soudě
podle roztodivných reakcí na netu – může toto dílko někoho šokovat. Byť totiž
tohle anime začíná dost infantilně a dětinsky, rázem se rozvine – bez jakéhokoli
varování – v projížďku na horské dráze vedoucí temnými zákoutími lidské duše.

Jak málo stačí člověku k tomu aby se stal pouhou loutkou v rukou šíleného diktátora
a jak hodně velkou snahu je třeba vyvinout k tomu, aby se svět změnil k lepšímu?
To jsou jen jedny z počátečních, na první pohled povrchních otázek, které toto
anime, prostřednictvím velmi pečlivé práce s rozdílnými typy charakterů, řeší.
Narozdíl od ostatních děl, zabývajících se stokrát omletou záchranou světa,
ale NWT zabředává více pod povrch věcí a věnuje velkou pozornost motivům těch,
kteří chtějí ničit a těch, kteří chtějí bránit a ukazuje, jak malá hranice mezi
nimi častokrát bývá.

Aby vám utrpení postav, proti své vůli vržených do nechutné válečné mašinérie,
připadalo skutečně věrohodné, počítejte s častou přítomností scén, které jsou
v regulérních anime sériích k vidění málokdy. Realistické podání věcí, pro které
se autoři rozhodly, si nebere servítky před znásilněním a scénami, kde je věnováno
hodně prostoru stihomamy trpícímu šílenému diktátorovi.

Věrohodnost N&T je úctyhodná, důvěrně se seznámíte s povahou a motivy naprosto
všech postav, které jsou pro děj důležité, a časem jim začnete buď fandit nebo
je litovat. Nenávidět se mi nepodařilo nikoho, výjimkou byl snad jedině místy
dost naivní, hyperaktivní hlavní hrdina, mladý to klučina, který ale v posledních
dílech naštěstí mírně dospěje. Nějaká vyloženě zlá, nebo nevěrohodně podaná,
postava, zde prostě a jednoduše není, všichni jsou to jen lidé a jako lidé se
chovají. V žádném případě se tedy nenechte odradit dětským vzhledem charakterů,
ve skutečnosti mají svým chováním blíž ke skutečným bytostem, než většina herců
v hraných filmech…

Ruku v ruce s vynikajícím vykreslením postav pochopitelně kráčí velmi ponurá,
do nejmenšího detailu propracovaná zápletka. Kdyby si tak Shu nevšímal zvláštní
dívky Laly sedící na vršku komína a civící při tom na západ slunce, možná by
se nedostal do pořádné šlamastiky. Ale od toho už jsou anime, aby se šlamastikou
zabývaly. Pro Lalu si přijdou teleportem její pronásledovatelé z jiného světa
a při teleportování zpátky se přenese do jejich postapokalypticky vyhlížející
vlasti také Shuzo. Shu samozřejmě Lalu brání a posléze s ní v pevnosti Hellywood,
kam teleport ústí, utíká, aby byl rázem dopaden a vystaven mučení. Lala je totiž
velmi důležitá pro tamějšího bláznivého diktátora, neb dokáže díky svým schopnostem
přivolat na vyschlou zem vodu. A diktátor Hamto rozhodně nemá zájem zalévat
onou vodou kytičky, nýbrž uvést do pohybu sou létající pevnost a znovu ovládnout
to co zbylo ze světa

Problém je ale v tom, že Lala při svém útěku předala svůj náhrdelník, potřebný
k přivolání vody, Shuzovi a ten ho posléze, v souboji s mladým vojákem Nabucou,
ztratil. Ze Shuza se tak pokouší vymlátit nejdříve bičem, poté pověšením na
tyč, kam onen náhrdelník schoval. Lala je cennější host a tak je vystavena "pouze"
diktátorovým výbuchům vzteku. Shu se ve své cele seznámí se spolubydlící dívkou
Sárou, kterou vojáci Helywoodu unesli z našeho světa v domnění, že se jedná
o Lalu – je jí totiž podobná. Sára se chce za každou cenu vrátit zpátky, bohužel
je ale namísto toho vystavena praktikám perverzních vojáků a několikrát znásilněna.

Vladař Hamto, poté co je Shu již naprosto zmučený, uzná, že asi mluví pravdu
a nechá na své první velící důstojnici Abelii, aby s ním naložila jak uzná za
vhodné. A jelikož má Hellywood po nedávném válečném střetu nedostatek mužů,
rozhodne se Abelie přiřadit Shuza mezi ostatní mladé kluky, kteří zde již v
útlém věku coby vojáci chodí do války zabíjet. Shu se ve své jednotce důvěrně
seznámí s Nabucou, se kterým před tím, ještě jako uprchlík, vedl souboj a zachránil
ho před pádem do nebezpečně vyhlížející hlubiny. Divák zároveň se Shuzem zjistí,
jak to v celém Helywoodu chodí, kterak se stále dokola z řád dětí rekrutují
vojáci a likvidují nuzné vesnice plné nevinných.

Koukám, že jsem tu stručně shrnul děj prvních tří dílů, co to zase dělám? 🙂
To si na mě určitě zas bude kdekdo stěžovat, že jsem prozradil něco důležitého…
ale kdepak. Neprozradil, protože to důležité teprve přijde a věřte, stojí to
za to. Proti komu Helywood vůbec bojuje? Proč se vojáci, demoralizováni velkou
úmrtností a mizernými příděly potravy, proti válečnému stavu nevzbouří? Válečná
mašina se jednou rozjela a už ji nikdo nezastaví. A nemusí to být nutně Tam,
ale klidně i Tady u nás – inspirace autorů situací panující v našem světem je
na N&T dost znát.

Abych nezapomněl, kresba charakterů, byť působí na první pohled dost dětinsky,
je poté co si na ni zvyknete, opravdu oku lahodící. Nejinak je tomu s animací,
která vyniká zejména v akčních sekvencích, kterých ale v N&T není mnoho
– daleko častěji se v něm vedou brilantně napsané dialogy. A původní japonský
dabing, to je teprve lahůdka. Zejména Hamdo je namluvený úplně úžasně – jeho
přechody z hysterie do normálu a fňukání, že "proti němu na celém světě
intrikují," patří k tomu nejpřesvědčivějšímu co jsem kdy slyšel. Také hudba
hrající ve velice strohém oppeningu je naprosto úžasná a ladí s celkovou smutnou
náladou tohoto anime. Během samotného seriálu pak zaznívají dost často ponuré
ambientní melodie, skvěle dokreslující žádanou atmosféru.

N&T jsem chtěl původně přirovnat k Hrobu světlušek – je to totiž opět další
vynikající, silně protiválečně laděné anime, které zbytečně nemoralizuje a nechává
člověka, aby si vytvořil na nastalé situace názor sám. Hrob světlušek je ale
přece jen o dost depresivnější a nenajdeme v něm krapet nerealistické akční
scény, ve kterých je hlavní hrdina mírně nepřemožitelný. V N&T mi přiřknutí
určitých supermanských vlastností Shuzovi, připadalo zpočátku dost pochybné,
časem jsem si ale zvykl. On by se totiž úplně normální člověk se situacemi,
které jsou v N&T běžné, vyrovnával jen hodně těžko. Proto mi ve finále toto
anime připomnělo asi nejvíce drsnější verzi klasických Miyazakiho ekofantasy
filmů jako Nausicaa a spol. Pokud tedy máte rádi smutnější příběhy, neměli byste
tento melancholický, sladkokyselý nálev rozhodně minout!