Gundam Seed

Konečně jsem si našel čas na to, abych vás seznámil s mou aktuálně nejoblíbenější
anime sérií. Je jí 50ti dílný epický Gundam Seed, který mnoho fandů anime přehlédlo
na základě milných předsudků. Ne každé anime ve kterém vystupují velcí roboti
a řeší se v něm mezihvězdné konflikty, totiž musí být nutně jen o neutuchající
akci. Byť je GS mecha jako vyšité, nejsou to boje které zde hrají hlavní roli,
ale je to Velká láska, přátelství a mezilidské vztahy.

Sci-fi příběh GS se odehrává v daleké budoucnosti, ve které stihli lidé kolonizovat
kdejaký kout vesmíru, nicméně na žádné mimozemšťany nenarazili – takže musel
nepřítel logicky vzejít z jejich vlastních řad. A co jiného by mohlo posloužit
tomuto účelu lépe než odvěké rasistické předsudky – normální lidé tentokrát
začali závidět těm bohatším, kteří nechali své potomky geneticky zdokonalit.
Situace začala být po čase kritická, a tak většina geneticky zdokonalené populace
odešla do vesmíru, kde založila profitující kolonie, zpočátku plně podřízené
matičce Zemi… Dříve nebo později musel přijít pokus o osamostatnění, který
vyústil v katastrofální konflikt, ve kterém použily pozemské síly atomové zbraně.
Svobodný svět přestal být svobodný a pískoviště se rozdělila na ta která patří
pozemšťanům zvoucími se „Naturals“ a geneticky upraveným „koordinátorům“.
Koordinátoři jako odpověď na atomové zbraně vyřadili všechny elektronické systémy
na Zemi a uvrhli tak její obyvatele do naprostého chaosu. Obě strany pochopily
že takovéto postupy by vedli jen k totálnímu vyhlazení a tak uzavřeli mír o
jehož vachrlatosti se přesvědčíte již v první epizodě GS.

Neuvěřitelně rozsáhlé plejádě velmi detailně vykreslených charakterů kraluje
hlavní hrdina – zdánlivě neškodný mladík Kira Yamato, který si žije spokojený
život studenta v neutrální kolonii. Obklopen naivními přáteli pocházejícími
z bohatých rodin naturálů, 😉 je jediným koordinátorem široko daleko, neb všichni
jeho druhové se před nějakým časem stáhli do citadely „Plant“. Mezi
těmi kteří odešli byl i jeho velký kamarád Asran Zara, po kterém se mu stále
stýská…

Nechci zde prozrazovat příliš mnoho z velice kvalitní zápletky plné zvratů
a nečekaných odhalení, ale bez toho by to prostě nebylo ono. 🙂 Náš milý Kira
je záhy donucen přidat se na stranu pozemské armády, aby chránil své přátele.
Zdánlivě neutrální kolonii totiž napadne armáda koordinátorů – ZAFT, která odhalila,
že se zde vyrábí pozemské tajné zbraně – roboti nové generace. 🙂 Kolonie udělá,
poté co se po ní prožene elitní komando ZAFTu, bum a sen o míru se pomalu ale
jistě promění v dým.

Z Kiry se stane novopečený pilot jediného robota, kterého se podařilo zbytku
pozemské armády – tvořené jedením vesmírným bitevníkem – zachránit před ukradením
ZAFTem. Sice se mu zpočátku vůbec nechce, jak to tak v anime bývá, ale jelikož
je jediný (paradoxně díky svým koordinátorským schopnostem), který dokáže takové
robotické monstrum pilotovat, přijímá svou roli ochránce.

Věci se ale pro Kiru nemají vůbec tak lehce, k tomu všemu totiž ještě zjišťuje,
že jeden z pilotů komanda ZAFTu, které zaútočilo na kolonii, je jeho starý kamarád
Asran Zara. V budoucnu se s ním ještě nesčetněkrát setká a každý z nich teď
stojí na opačné straně barikády – co z toho vznikne? Ultimátní mix, řekl bych,
kterého jsou schopní jen Japonci. 🙂

A to jsem úplně vynechal ostatní postavy, které to nemají ku vlastní smůle
a ke štěstí rýpavého diváka jako jsem já, také snadné. 🙂 Máme tu například
mojí krásnou oblíbenkyni Frey, která se spolu s partou Kirových přátel ocitne
„zachráněna“ na vesmírném bitevníku. V jednom díle zažije obrovský
šok, když jí před jejími zraky zabijí ZAFŤáci pronásledující bitevník, jejího
otce – pozemského ministra, který se jí vypravil s malou flotilou zachránit.
Od tohoto momentu se Frey jaksi uzavře sama do sebe, hystericky obviní Kiru,
že za smrt jejího otce může on a posléze se stylizuje do role Kirovy pečovatelky.
Chladnokrevně si totiž vypočítala že jedině s Kirovou pomocí se bude moci koordinátorům
pomstít. Ve své zaslepenosti dovolující jí vidět pouze mstu, zradí svého kluka
Saie a vyspí se s Kirou. :)) Nebohý Sai se tento nemilý fakt v jedné kritické
chvíli dozví a následně se rozhodne sám sobě dokázat, že na toho zatraceného
koordinátora Kiru stačí a tak nasedne do kokpitu onoho robota kterého jen Kira
hoden jest, a jme se ho pilotovat. Tento jeho nešťastný čin skončí debaklem,
a náročný divák se rochní v oáze plné realisticky podaných mezilidských selhání.
🙂

Gundam Seed sice není přefilozofovaný jako Neon Genesis Evangelion i tak se
v něm ale řeší jedna fatální otázka za druhou. Celý konflikt mezi koordninátory
a pozemšťany je vykreslen velice realisticky, obě strany mají své pravdy a své
valečné buřiče stejně tak jako síly které se pokouší hledat mírová řešení. Naivní
hrdinové jsou za svou naivitu často dost drsně trestáni, dokonce nám na konci
i tři poměrně významné kladné postavy zemřou. Autoři by určitě rádi viděli mrtvých
mnohem víc, což občas prosákne v naturalisticky podaných krvavých scénach, nicméně
si nejspíše nechtěli dovolit aby byla vlajková loď série jejichž první díly
se začali vysílat už v roce 1979 označena 18+. 🙂

Ale abych se příliš nezamotával do popisování mých oblíbených scén zmíním se
o velmi kvalitním hudebním doprovodu, tvořeným vážnými motivy a typickými japonskými
popovými songy. Častým akčním sekvencím dodává brnkání na důležitosti, to není
nic zvláštního. Autorům se ale podařilo často mistrně zakomponovat vhodný hudební
motiv i do scén kde dochází ke konfrontaci na citové úrovni.

Animace postav je průměrná, skvěle nakreslené charaktery by si zasloužili určitě
trochu více než místy dost dřevěné pohyby. Souboje v robotech nejsou řešeny
po vzoru moderních trendů megalomanskými CG (Computer Graphic) 3D scénami, ale
poctivě kresleně. Nicméně CG sekvence se v GS přece jen ku velké škodě občas
mihnou, snad aby autoři ukázali jak moc je nezvládají. 🙂 3D modely zde totiž
působí doslova jako pěst na oko, maximálně nepřirozeně a dětinsky.

50 dílů, to je slušná štreka, kterou zvládá GS urazit velmi osobitým způsobem.
Mistrně sestříhané díly končí vždy v momentě kdy se stane něco fatálního a divák
tak zůstává v agónii volajíc že chce víc. 🙂 Jest pochopitelné, že se občas
vyskytnou hluchá místa jejichž hustota je největší zejména v prostředních dílech,
kdy nabírá GS druhý dech. I tak ale před autory smekám, protože si dokážu představit
jak těžké bylo tohle celé vymyslet. Chcete-li trochu méně náročné anime epických
rozměrů, které klade jen ty otázky na které si dříve nebo později samo odpoví,
nabízí se GS jako jasná volba ať už máte roboty rádi nebo ne. 🙂

50 epizod po 30 minutách
Režie: Mitsuo Fukuda
Character Design: Hisashi Hirai