Freelancer – recenze
Nikdy jsem nenašel zálibu v ne moc často ztvárněném žánru vesmírných simulátorů. První (a do příchodu Freelancera také poslední) hra, která částečně proměnila můj pohled na věc, byla již dávno v počítačovém pravěku stařičká hra Elite, kterou jsem sice nikdy nehrál, ale spousty textu, které jsem o ní četl mi v hlavě utvořily velice hezkou představu o nikdy nekončící hře, ve které je možno být čímkoli.
Proto po vstřebání prvních několika raných informací o Freelancerovi, jsem se začal třást na hodně nadějnou herní pecku. Microsoft totiž od začátku bombardoval (hodně střídmě) sdělovací prostředky zprávami, které vyznívaly ve smyslu nástupce legendární Elite (a jeho pokračování Frontier). Není divu, že i já jsem podlehl všeobecnému nadšení a veselení, které vyústily k odhození jakýchkoli předsudků, se kterými každý správný recenzent vkládá médium do mechaniky.