Colonization

Pokračování Civilizace? Ne, úplně „nová“ hra, stavící na zdánlivě podobných principech známých ze své předchůdkyně. Na rozdíl od ní si nebere na mušku celé dějiny lidstva ale jen jeden z jejich zajímavých úseků, a sice kolonizaci Nového Světa – Ameriky. Není od věci zmínit, že je to hra mnohem složitější a komplexnější než stará známá civka. Při oné komplexnosti ovšem utrpěl záběr, kterým Colonka oplývá, stává se tak mnohem komornější simulací objevení a kolonizace jednoho fláku země a pár ostrůvků. Colonka používá podobné trochu roztomilejší grafické zpracování jako Civka – mapa je rozdělena do čtvercových polích, přičemž na každém z nich se můžou nacházet jednotky či městečka.

V Evropě to vře, v babiččině hrnci taky a tak nezbývá nic jiného než aby vás král země – koloniální velmoci, kterou si vyberete, vyslal šířit slávu a plnit jeho kapsu i v zámoří. Seberete svých pár švestek, nakoupíte zásoby, základní vybavení a spolu s prvními kolonisty vyrážíte vaší primitivní loďkou vzhůru vstříc břehům nového světa.

Břeh je nadosah, mořská nemoc je pěkný prevít, a tak jelikož už máte plné zuby a podpalubí zvratek, přikazujete jeho dosažení. Z vaší loďky vyskáčou první kolonizátoři a vojenští terminátoři, kterým přikazujete založit kolonii. Roztomilé městečko je zbudováno a na řadu přichází jedna z hlavních vychytávek, která odlišuje Colonku od zbytku Civiliz-ovaného světa. Ve městě totiž musíte každému člobrdovy a že jich zpočátku moc není (2) přiřadit nějakou funkci. Každé povolání má své mistry, kteří v něm dosahují lepších produkčních výsledků, to ale neznamená, že ho nedokáže vykonávat, byť s horšími výsledky, kdejaký nýmand. Možností uplatnění je opravdu hodně, především je důležité využít vhodné půdy a sklidit některé ze základních pěstovatelných plodin, typických pro Americký kontinent. Tyto plodiny můžete ve svém městečku za pomoci řemeslníků pracujících ve specializovaných domečcích, které je nutno vystavět, dále zpracovat a získat tak další suroviny či již výsledné produkty, které následně můžete odeslat zpátky do starého světa za účelem tučného výdělku. Tak to funguje i s uhlím, zlatem atd. Základním stavebním materiálem je dřevo, pomocí tohoto odvěkého lidského společníka a tesaře budujete vybavení kolonie, jako jsou upgradované stávající budovy, škola, přístav, opevnění atd. Postupem času toho budete čím dál tím méně dovážet, neboť se naučíte vše potřebné vyrábět přímo ve vašich koloniích. Ze starého světa k vám budou proudit další a další přistěhovalci, někdy se mezi nimi najde i někdo vyučený, pokud ne, nic si z toho nedělejte, je jednak možné postavit ve vaší kolonii školu a nechat nějakého mistra ať vám nevzdělance vyučí k obrazu svému či si ho za peníze nechat vyučit přímo v Evropě nebo u Indiánů. Někteří pacholci, se však nenaučí nic aniž byste chtěli, jsou to například vězňové, otroci, či asimilovaní indiáni.

A jak tak vesele hrajete často se setkáte se svými sousedy původními obyvateli – Indiány. Indiánové jsou zpočátku přátelští a tak vám nic nebrání rozvoji obchodu, hlavně pokud vezmete na potaz fakt, že vám tihle snědí manící draze odkoupí kdejakou tretku dovezenou z Evropy. Indiáni ještě k tomu všemu dokážou cvičit vaše kolonisty na pěstovatele exotických plodin či rybáře, což se počítá a šetří vám to peníze. Pokud mírumilovné inčučůny chcete přece jen něčím pořádně vytočit, není nic lepšího než napadnout a vyplenit jejich vesnici a bůhví, třeba se vám podaří uloupit i nějaký ten velký Mayský poklad, to je pak veličenstvo pěkně potěšeno.

A až vás omrzí závislost na Evropě a podobného názoru bude i většina kolonistů, k čemuž dopomůžete zvyšováním národního uvědomění pomocí učitelů a zapálených kazatelů, můžete deklarovat nezávislost, tata dá. Moc se neradujte, evropskému papaláši se to vůbec zamlouvat nebude a pošle na vás expediční oddíly, které vynikají svou velkou tuhostí a odhodlaností vykopat váš zadek z Nového světa. Pokud vaše hradbou obehnaná kolonistická městečka tomuto bezcitnému nátlaku odolají, nezávislost je vaše a hra vyhraná, než se ale do tohoto bodu vypracujete bude vás to stát velkou snahu, trpělivost a nejeden bystrý úsudek, neboť kolonizace není v žádném případě procházkou růžovým sadem ale místy pěkně tuhým oříškem, především díky své provázanosti a komplexnosti.

I přesto, že považuji Kolonizaci za plnoprávného a právoplatného nástupce Civilizace, jí nemám tolik v lásce jako původní civku, neboť období které zachycuje je dle mého ryze subjektivního názoru trapné. Kdykoli Kolonku spustím vyvstane mi v paměti vzpomínka na neuvěřitelně bezohledné Evropské kolonizátory, kteří naprosto zdecimovali a vyplenili celou kulturu Jižní Ameriky. Ona vůbec celá ta slavná etapa kolonizace Nového světa byla jedna velká prasárna, kdy se především zotročení černoši koupali v krvi. Pokud tedy nemáte žádné morální zábrany s klidem do toho.