Broken Sword 3: The Sleeping Dragon

Když se mě před nedávnem jeden můj známý zeptal jakou adventuru bych mu doporučil, dlouho jsem se nerozmýšlel.. „hráls Broken Swordy?“ „Ne, co to je, to neznám“ „chyba…“ Broken Sword 1 a 2, dle mého soudu nejlepší a nejpropracovanější hry tohoto žánru. A nyní přišlo pokračování. Pokračování, od kterého se čekalo opravdu hodně – přechod do 3D, revoluční systém ovládání, příběh přinejmenším stejných kvalit jako první dva díly… Dokázali v Revolution Software překročit svůj stín? Nastolili opět pomyslnou laťku do závratných výšin?

Nebudu předbíhat, vezměme to hezky od Adama. Ačkoli je hra jen na dvou plackách,
instalace trvá poměrně dlouhou dobu. Při následném procházení menu mi běhal
mráz po zádech – ne snad ze strachu, spíše z nedočkavosjen ti a zároveň zvědavosti,
co že nám hra nabídne. Během několikaminutového intra zjistíte, že hlavní hrdinové
(naši staří známí George Stobbart a Nicole Collard) se opět dostali do maléru.
Nico, toho času reportérka pro jisté francouzské noviny, dostala od jednoho
místního hackera tip na sólokapra. Schůzka s ním se ale neuskuteční, neb byl
někdo rychlejší a z našeho malého hackera zbyla jen děravá mrtvola… George pracuje
jako patentový úředník a má se také s někým sejít, konkrétně s chlápkem tvrdícím
že vynalezl přístroj na vytváření nevyčerpatelného množství energie. Ten přístroj
ale pracuje pouze na jednom místě na světě a tak George musí cestovat – do Konga.
Ve chvíli když podnapitý pilot vletí přímo do bouře, letadlo spadne do džungle
a zastaví se kousek od svahu vám hra předá ovládání do rukou – a snažte se:-)
Chvíli na to se stanete svědky brutální vraždy, shodou okolností onoho „vědce“
– a problémy začínají.

Příběh je opět napsaný na jedničku s hvězdičkou třikrát podtrženou, nedovolí
vám odtrhnou se od něj na delší dobu, než je nutné. Zpočátku jede každá postava
na vlastní pěst, ale jako na potvoru všechno vede za jedním cílem, a tak se
jejich cesty zkříží zhruba na konci první poloviny hry. Pamětníci si jistě vzpomenou
na jejich platonický vztah, i na otravného přítele Nico – Andrého. To vše se
v příběhu probere, ale hlavní slovo zde opět dostane neotemplářská sekta, která
nebyla na konci prvního dílu zničena, ale pouze „pozastavena“… Během vyšetřování
se podíváte do různých koutů světa – od Konga, Paříže a Anglie až do Prahy,
Egypta. A pokud jde o Nico a George – vztah mezi nimi se rozhodně nedá označit
za přátelský – jeden druhého tajně miluje. Sice to nedávají moc najevo, nicméně
časté lichotky, narážky nebo dotyky v enginových animacích přesahují rámec přátelského
vztahu. Pokud něco rapidně odlišuje tuto adventuru od jiných podobných titulů,
pak je to právě vztah mezi těmito dvěma..

Největší očekávání vzbuzoval mezi hráči nový systém ovládaní a kompletní 3D
zpracování. Naštěstí můžu s jistotou říct, že se revoluce povedla. Pryč je nekonečné
klikání myši, vlastně jí mimo menu nepoužijete. Všechno hezky na šipkách, 4
akční tlačítka + 2 pro přepínání mezi akcemi. Každý předmět se kterým se dá
něco se vám označí miniaturní hvězdičkou, takže víte s čím se co bude dít. A
pokud máte po ruce gamepad a používáte jej raději než klávesnici, mám pro vás
dobrou zprávu – BS3 je na pad jako dělané. Revoluce v o oblasti zpracování se
na první pohled zdá větší než doopravdy je. Kamera nelétá za postavou, je pěkně
přichycena do jednoho pevného bodu. Když se přechází mezi zornými úhly kamer,
tak ovládání působí trošku chaoticky, ale to je jen prvotní zdání. 3D polygony
nahradili nádhernou kreslenou grafiku prvních dílů, ale zpracování je to natolik
precizní a kvalitní, že to není na škodu.

Hodně se také spekulovalo o jistém „zakčnění“ adventurního žánru, popřípadě
jeho doplnění o další prvky. V Revolution Software se hodně snažili a povedlo
se. Kromě klasických prvků adventur jako jsou rozhovory, puzzly, hledání a ROZUMNÉ
používání předmětů (nestalo se mi že bych se dostal do tak velké krize abych
zkoušel všechno na všechno:) zde najdeme i elementy jiné. Například v Praze
si užijete stealth akce, jinde zase budete ručkovat po římse jako Lara v Tomb
Raiderovi. A pak je tu něco, co by se dalo nazvat jako interaktivní film. V
průběhu enginové animace se vám na zlomek vteřiny zobrazí akční tlačítko jehož
zmáčknutím odvrátíte hrozící nebezpečí a tím i smrt. Vynikající nápad – ve chvíli
kdy už jste unaveni a plánujete brzký odchod do končin ložnicových vás toto
dokonale probere a pokračujete dál. Není to nic proti ničemu, ať si říká kdo
chce co chce, všechny škarohlídy můžu ubezpečit: BS3 STÁLE JE ADVENTURA, jenom
o něco okořeněná. A to koření z ní dělá něco víc, než jen „obyčejnou“ adventuru
se super příběhem..

První dva díly (a hlavně závěr druhého) doprovázely mnohé logické puzzly, které
mnohdy způsobovaly několikahodinové přemýšlení typu „co sakra s tím“.. V BS3
jich je poskromnu, ale pár opravdu pěkných se zde najde. Například když musíte
vytahovat lahve s vínem v určitém pořadí aby se vám otevřely tajné dveře. Nebo
skoro na konci v Egyptě. Pomocníkem vám často budiž vaše poznámky, které najdete
v inventáři. Šikovná věc. A to nemluvím o možnosti posouvat bedny (opět menší
inspirace Tomb Raiderem:). Dialogy probíhají jako v prvních dílech – v nabídce
máte témata, o kterých se chcete bavit a poté jen posloucháte. Kvality dabingu
je zaručena, v Revolution Software vsadili na osvědčené karty z předchozích
dílů. Jedna věc se mi opravdu líbila – když při rozhovoru narazíte na důležitou
věc, která vám pomůže ve „vyšetřování“, ozve se z reproduktorů jemná podbarvující
hudba, díky které víte že jste na něco kápli. Je pravda že to poněkud snižuje
obtížnost, ale jako nápad je to vynikající.

Když už jsme u obtížnosti – nečekejte nic extrémního. Autoři očividně chtěli
hru přizpůsobit tak, aby byla dostupná co nejširšímu publiku a právě tento faktor
na tom utrpěl nejvíce. Herní doba se pohybuje někde mezi 14ti až 18ti hodinami
a to je na hru se jménem Broken Sword dosti málo. Je to asi nějaký moderní trend,
zjednodušovat hry. Nejedna série tím utrpěla, a to nemluvím jen o adventurách.
Je to škoda, u hry s takovým potenciálem jako BS3 má by kdekdo vydržel týdny.

Není díla beze šmouh – toto platí i pro BS3. Ony šmouhy nejsou nějak extrémně
veliké, jedná se spíše o menší nedotaženosti. Ne jednou se mi během hraní stalo
že jsem nějakou bednu posunul a při další cestě skrze tu samou místnost se nacházela
na původním místě. Jak říkám – nic strašného, za co by se mělo střílet to není,
ale zamrzí to. Druhá věc je zpracování Prahy:) (no co – musím být přece trochu
vlastenec, ne?:) protože když přijedete k Dračímu hradu v trabantu… mno… dejme
tomu… ale aby tam musely chodily stráže s kalachem v ruce a ruským přízvukem
k tomu… To je trochu moc i na mě. Spíše se to podobá Petrohradu nebo jinému
městu v matičce Rusi. A pak je tady třetí věc, která mě deptala asi nejvíc –
je to nemožnost přeskočit in-game animace. Ptáte se proč? Inu, když přijdete
na místo, které se vám představí v animaci, ve které se Nico 2 minuty vykecává
s Georgem a poté hned zemřete a musíte to celé vidět znova (a znova a znova..)
Hrůza!! Opět – není to nic co by se opakovalo každých 10minut hraní, to by se
z toho nejeden hráč zbláznil.

To naštěstí nemění na tom že v Revolution Software odvedli skvělou práci a
trilogii Broken Sword zakončili na výbornou – hlavně co se příběhu tyče. Pokud
by tvůrci adventur hledali cestu jakou se v příštích letech vydat, budou určitě
hledat inspiraci právě u tohoto díla. A přesně to jsem od této hry čekal – dokončení
příběhu a revoluci v žánru. Nebudu už hru dále vychvalovat, pokud máte aspoň
trochu rádi adventury je to pro vás jasná volba. Vivat BS3.

+++ příběh
+++ hratelnost
++ grafika
++ nové ovládání
+hw náročnost
-obtížnost – moc jednoduché
– zpracování Prahy
–nemožnost stornovat animace