Big Fish

Do nebe vyzdvihovaný režisér Tim Burton mi nikdy nepřirostl příliš k srdci. Naposledy zklamal většinu kritiky neslaným nemastným rádobyremakem Planety Opic nesoucím dinosauří stopy komerce. Oddaní fanoušci mu ale jako kultovní osobě odpustí cokoli, stejně tak jako Warner Bros a další, kteří se mu nebojí svěřit filmy s největšími rozpočty.

Jeho
zatím poslední filmařský počin – Velká Ryba, který měl v ČR premiéru 12.2.2004,
mě i přes řadu předsudků přesvědčil o svých kvalitách a o tom jak výhodné je
být kultovním režisérem. Burton si díky svým předešlým komerčním úspěchům ve
své pozici může dovolit to na co má ve světě filmu právo jen málo vyvolených.
Může natočit film podle sebe, bez toho aniž by mu kdokoli diktoval co může a
co nesmí. A taková je s trochou nadsázky právě Velká Ryba. 🙂

Zatím
ještě nic netušící divák 😉 se na počátku filmu stane svědkem rozkolu mezi otcem
Edwardem Bloomem (Albert Finney) a synem Willem (Billy Crudup – daboval Ashitaku
v anglické verzi Princezny
Mononke:)). Willy už má plné zuby otcových fantasmagorických
historek které vypráví při každé příležitosti a rozhodne se s ním po tři dlouhé
roky nemluvit. K opětovnému setkání ho přiměje až matka Sandra (Jessica Lange),
která mu sdělí že je na tom Edward špatně se zdravím.

Willy
tak spolu se svou francouzskou přítelkyní Josephínou (Marion Cotillard) přijíždí
za rodiči do malebného rodinného domku s bílým plotem, 🙂 aby zjistil jak špatně
na tom otec je. Ani špatný zdravotní stav ale Edwardovi neubral nic z vyprávěčského
talentu a tak dál okouzluje blízké okolí (Sandru a Josephínu) a rozčiluje Willa
který otcovy báchorky – stokrát slyšené – již nesnese. Není to ovšem jen neustálé
opakování co ho na otcovi štve, je to především fakt že k němu nebyl Edward
nikdy otevřený – veškerá interakce mezi nimi probíhala právě jen prostřednictvím
těchto fantastických vyprávění… Otázka zní: Bylo to skutečně tak špatné? 🙂

Pomalu
ale jistě vás musím seznámit s druhou úžasnou retrospektivní rovinou tohoto
filmu. O návaly nevídané nostalgie se spolehlivě postará Edwardovo značně přikrášlené,
o pohádkové elementy obohacené vyprávění zážitků ze svého dětství a mládí. V
perfektním audiovizuálním podání se tak dozvíme kterak navštívil spolu s kamarády
dům strašlivé čarodějky v jejímž skleněném oku pozorovatel pozná za jakých okolností
umře. Kterak zachránil své městečko Ashtone od hladového obra, se kterým se
posléze skamarádil a odešel s ním na dlouhou cestu. :)) A mnoho dalších fantaskních
příhod které mají sílu a chytnou pozorného diváka u srdce o to víc když se ke
konci filmu začne ukazovat, že ne vše byla jen fikce a pravdivý základ těchto
příhod je možná větší než by se byl kdokoli domníval. 🙂

Pomalé
zadumané hudební motivy, bezchybné záběry kamery a bezkonkurenční výkony snad
všech protagonistů (není se čemu divit vzhledem k hvězdnému obsazení), nás doprovodí
až ke zdárnému a pekelně dojemnému happy endu kde Willy konečně příjme otce
takového jaký je – snílka, který se prostřednictvím svých příběhů pouze pokoušel
uniknout z šedi všední reality… Edward tak může konečně v klidu odejít z tohoto
světa, vědíc že si k němu, i přes jeho nepříliš svědomitě plněné otcovské povinnosti
(byl stále na cestách), jeho syn nakonec našel cestu.

Big
Fish si troufám označit za jeden z nejlepších filmů co jsem poslední dobou viděl.
Evokoval ve mě kouzelné vzpomínky na dětství plné záhadných sklepů, stavění
letadel z písku a čtení prvních knih. 🙂 Tim Burton zde demonstruje s notnou
dávkou autobiografie jak důležitá je v životě fantazie, která bývá často na
žebříčku hodnot neprávem odsouvána na nižší příčky než se nachází třebas taková
láska. Tento film doporučuji všem těm kteří si ještě nezapomněli hrát, a ti
kteří náhodou zapomněli si možná právě díky němu opět vzpomenou… 😉

Drama s prvky pohádky 😉
USA, 2003, 110 min

Režie: Tim Burton
Hrají: Ewan McGregor, Albert Finney, Billy Crudup, Jessica Lange, Alison Lohman,
Marion Cotillard, Helena Bonham Carter, Danny DeVito, Steve Buscemi