Baldurs Gate:Tales of the Sword Coast

Jak jinak začít, než úvahou o tom jestli je BGT ten nejlepší datadisk v historii lidstva. V historii počítačových RPG určitě ano, neboť do hry přináší tolik nového, co nám chybělo a tolik starého co bylo zapomenuto, být trochu delší, klidně by se mohl vydávat za druhý díl.

Hlavní zbraní RPG je propracovaný příběh. Ovšem termín propracovaný příběh pojali tvůrci skutečně extrémně, to co předvádí BGT je něco nevídaného a výjimečného, byť narazíte jen na tři nové questy, zaručuju vám, že se ani chvíli nebudete nudit a díky celkové tuhosti nepřátel a později i logických úkolů BGT jen tak nezdoláte.

První Quest je spíše rozehřívacím kolem v ledových jeskyních někde v neznámu, kam vás za trest pošle jeden naštvaný čaroděj. Další vlkodlačí quest je o něco rozsáhlejší a tužší, týká se hledání vraku Balduranovy lodi a jeho cenného deníku. Ostrov kde se tento vrak nachazí obývají ne náhodou lidé a vlkodlaci, kteří na ně pochopitelně neustále útočí. Tato část se mi opravdu hodně líbila, prostě paravé dračí doupě, hlavně ta konspirativní bombastická perlička na konci překvapí nejednoho hráče.

Další a největší část BGT je obsazena rozsáhlým úkolem v Durgalově věži, která je plná měňavců. Ti se vydávají za členy rodiny údajně dávno zesnulého šíleného trpaslíka, který nechal svou věž v záchfatech xenofobie mimo jiné zaplnit pastmi a hlavolamy. Jinými slovy pravý ráj pro to pravé kobkaření a přepínaní páček mechanismů.

Co dodat ? To co se v BG jen naťukávalo, je zde k vidění na každém rohu.