Phantasy Star 4

V Českých luzích a hájích nebyla nikdy japonská RPG příliš rozšířeným a oblíbeným žánrem. Není se pak čemu divit, že znalosti obyčejného českého hráče končí kdesi u série Final Fantasy… Jaká velká škoda.

Herní časopisy se nepokoušejí a v podstatě ani nemohou pokoušet o nějakou razantnější osvětu, neboť na PC kromě pár čistých konverzí z konzolí žádné výraznější japonské RPG nevyšlo.

Z poslední doby můžu jako odstrašující příklad „čistě“ zprasené konverze uvést Breath of Fire 4, převedení čtyři roky starého japonského RPG z Play Stationu na PC. Zajímavým faktem je především to že PSX verze Bereatha 4 vypadá puštěná přes emulátor Play Stationu mnohem lépe než ona PC konverze :o)

Nehodlám zde okecávat současnou japonskou RPG scénu, to až někdy jindy, naopak hodlám se trochu zahloubat nad minulostí, konkrétně nad minulostí jediné série, která byla schopná svého času konkurovat Nintenďáckému, nyní psx-only RPG Final Fantasy od legendárních Square.

Zrada Square ještě zdaleka nebyla uskutečněna a tak se dál tenhle čtverec hřál na výsluní zájmu mocného Nintenda, neboť v Sony ještě dřímali. Nintendo ovšem nebylo jediným mocným na hřišti konzolové zábavy, a kdo jiný by mu mohl chtít konkurovat než automaty odkojená Sega.

Začalo to kdysi roku 1988, pravda dosti pozdě, uvážím-li start série FF v roce 1986, ale vývoj si hold vyžádal čas. Čas který se promítl především v nádherném grafickém zpracování nového hráče na poli RPG – první Phantasy Star. Prakticky všichni kdo měli tu čest se na Master Systemu s Phantasy Star setkat byli uchváceni především grafikou. Těsně v závěsu kráčelo originální pojetí které si trouflo doposud nejokatěji zkombinovat elementy klasické fantasy se světem budoucnosti, nenuceně tak vzniklo prostředí kde v jedné ruce držíte meč a v druhé blaster, což se následně stalo jakýmsi standardem pro japonská RPG. Dodnes je tato perla považována za vizuálně nejhezčí hru pro 8 bitový systém, hladký posun obrazu používá k docílení větší barevné palety podobné fígle které Nintendo později surově odcizilo pro svůj Gameboy Color. Ale to bych se opět dostal trochu jinam než kam bych chtěl a jako obvykle bych naštval pár starých nintenďáků, takže o tomhle raději pomlčím :o) Kapitolu první – Phantasy Star – jednoduše uzavřu tím, že zmíním nezpochybnitelný fakt, totiž že v době kdy si ještě Square hrálo na Nesím písečku a dělalo čtverečkové bábovičky, měla Sega jednoznačně nejlepší RPG na svém systému!

Roky plynuly, přišel 16 bitový Megadrive přičemž Nintendo stále spalo na vavřínech ustlaných gigantickým úspěchem slabého Nesu :o). Ne však na dlouho, brzy se probudilo k životu a s nezpochybnitelně hardwarově výkonnějším 16 bitovým Snesem hodlalo opět ovládnout trh. Square si začali osahávat novou platformu a chystali něco velkého… Sega mezitím vydala další dvě hlavní pokračování Phantasy Star pro Megadrive a pár textových her s touto tématikou pro přenosný Game Gear. Až na slabší třetí díl, byly Phantasy Star hry na dobré cestě k vrcholu, tím Mount Everestem se stal právě pověstný čtvrtý díl.

Byla to právě PS4, která definitivně zadupala Final Fantasy do země, ze které jí zaslepení a zdeprimovaní fanoušci pracně vykopávali, chudáci :o) Phantasy Star 4 se jak jinak opět mohla pochlubit suverénně nejlepší grafikou své doby. Ovšem už to nebylo ono vizualní zpracování které fascinovalo nejvíce, zapracovalo se totiž hodně na příběhu, který v porovnání s prvním dílem působí značně vyspělejším dojmem.

Nemůžu se udržet a tak vám musím ihned vysolit hlavní eso této hry, nebo alespoň to co pro mě představovalo největší potěšení :o) Něco co následnická RPG později jen nehorázně kopírovala.

Páni a dámové :o), prosím pozor! Přichází jeden z nejtypičtějších rysů japonských RPG definovaných nikým jiným než Phantasy Star – smrt hlavních postav a s ní spojené citové vydírání.

Jakékoli dohady o komerčnosti nebo vypočítanosti série Phantsy Star vezmou rychle za své v momentě kdy zhruba v 15% hry umírá přítelkyně hlavního hrdiny, kerá s vámi před tím docela dlouho cestovala a díky častým a poměrně slušně napsaným dialogům si na ní zvyknete. Haha, říkáte si, určitě jí hlavní hrdina dříve nebo později přivede zpět mezi živé. Haha, směju se já, prdlajs, zůstane mrtvá na věky věků, žádné oživování, žádné happyendění (i když ten konec je docela happy :o). Pro milovníka filmů, kdy na konci, nebo nejlépe už od začátku všichni umírají je Phantasy Star jasná volba :o) I když na to zdaleka nevypadá, skrývá se pod rouškou dětského vzhledu hustými elementy obohacený propracovaný příběh.

Příběh vyprávějící o souboji dobra a zla (zív) začíná asi takto: Bylo nebylo, zlo se probudilo a je všude po světě… Už je tomu řada let co se odehrála velká katastrofa při které se totálně narušila meziplanetární doprava mezi třemi spřízněnými planetami solárního systému Algol (viz. předchozí díly) a velké zlo bylo na pár tisíc let poraženo, a nyní se opět probudilo, neboť má časový harmonogram a termíny zásadně dodržuje (doufám že nezapomene na naše výročí) :o) Tažení se musí opakovat, a kdo že jsou ti křižáci? Skupina je zpočátku tvořena pouze vaším alter egem a jeho kamarádkou Alis (jakákoli podobnost s hrdinkou prvního dílu je čistě náhodná :o) ta je narozdíl od vás již poměrně zkušenou lovkyní odměn. Lovení odměn je lokálním velice oblíbeným povolání založeným na řešení problémů druhých a následném získání třpytivých věciček odměnou. Docela slušně by mohla zaplatit i pár mil vzdálená univerzita, která začala mít blíže nespecifikované problémy… nemusím snad vysvětlovat, že právě specifikací, nebo spíše likvidací těchto problému se budete zabývat po zbytek značně dlouhé RPG eufórie.

Prozkoumáte bezpočet podzemních dungeonů, vesmírných lodí (to jsou protiklady co?) navštívíte další planety o kterých jste si mysleli, že jsou mrtvé a mnoho dalšího. V neposlední řadě si též užijete docela zajímavých dějových zauzlení a lehce přeslazených zvratů, to vše doprovázeno skvělými dialogy hlavních postav, které skutečně mají svou identitu a v mezích možností i intelektuální integritu :o)

Z technického hlediska se jedná o klasické rpg ovládané z ptačí perspektivy, přičemž se při střetu s jedním až několika z nekonečně nekonečné řady nepřátel (zdravím bereath of fire) hra přepne do tahového režimu trochu připomínajícího ten z Final Fantasy s mnohem většími možnostmi. Charaktery ovládají nejrůznější druhy kouzel, mohou používat řadu ať už archaických mečopoidních zbraní či supermodernních bouchaček, dále má pak každá postava k dispozici speciální schopnost, povětšinou se jedná o nějaký extra silný útok. Tyto útoky se ještě k tomu všemu dále kumulují mezi postavami, takže občas vznikne opravdový armageddon :o)

Nedávno vyšel pro Gameboy Advanced remake prvních tří dílů – jasná volba pro všechny RPG pozitivní. Bohužel byli majitelé této nejrozšířenější přenosné herní konzole ochuzeni (možná i úmyslně :o) o nejlepší díl série.

V současné době není Phantasy Star zdaleka hvězdou vyhalsou, ba naopak, má se čile ke světu! Plánují se velokolepé remaky všech dílů pro Game Cube a Play Station 2, vytváří se několik anime celovečerních filmů a v neposlední řadě se též hodně hrají Phantasy Star Online 1 & 2, první skutečné onlinovky pro konzole, které můžou počtem registrovaných hráčů konkurovat i těm největším onlinovkam ze světa pc.