22. prosince 2002

Davy lidí proudící do nákupního centra Hostivař dokazují lépe než cokoli jiného mou domněnku, že jsou Vánoce. Také jsem se odhodlal jít koupit nějaké ty dárky, abych nebyl považován jako obvykle za toho špatného.

Před vstupem do mohutné chladné budovy, nebo co to vlastně je, jsem rychle vyslovil starou slovanskou ochrannou formuli proti démonům. Bohužel démon kapitalismu a všeobecného konzumu se nedá tak lehce odrazit, natož s ním bojovat.

Jelikož byli všechny nákupní vozíky v oběhu, rozhodl jsem se nešaškovat jako důchodci odchytávající přijíždějící nakupující a důstojně jít rovnou do suterénu, kde se nachází mimo jiné elektro Datart. Tatam je doba, kdy byl Datart autorizovaný dealer produktů SEGA, takže mě k této firmě citově už dávno nic neváže.

Naivně jsem si myslel že konkurence v podobě ElectroWorldu přinese nějaký zázrak a český trh s elektrospotřebiči se konečně třebas jen vzdáleně přiblíží nabídkou tomu německému, opak je pravdou. ElectroWorld dováží do ČR staré, v ostatních civilizovaných koutech světa již dávno neprodávané kusy, aby se jich zde zbavil. Zbývající domácí prodejci zůstávají též při starém, takže jsou zhruba všichni na stejné úrovni. Sehnat v ČR nějakou novinku je opravdu pro normálního člověka nemožné. Myslíte, že kecám? Zkuste se kupříkladu podívat na internetové stránky předních světových výrobců elektroniky, třeba giganta Sony a zaručuju vám, že většinu novějších produktů na českém trhu běžně nenalezete. Ale abych jen neplácal, zpět do děje. Měl jsem určitou představu o tom, že koupím nějaký drahý dárek matce. Vzhledem k tomu, že má v pokoji už hodně dlouhou dobu jeden starej zaprděnej magič, byl žhavým kandidátem na dárek, nějaký nový.

Ale jelikož už mám plný zuby všedních radiomagnetofonů, rozhodl jsem se pro nějaký stylový minisystém. Ono se to lehce řekne, ale hůř vykoná. Pravda výběr je, ale z čeho? Ze směšné inzerce v ještě směšnějších „novinách“ Metro, které vyšly ve speciálním hubeném vydání, jsem vykoukal z jedné z reklam na elektroniku minisistém Thomson za 3.290 KČ. Thomson je značka se kterou nemám moc zkušeností, z jejich sloganu Look, listen and live jsem vycítil určitou podobnost se sloganem Hajó sajó čong, který používá jeden nejmenovaný vietnamský gigant na území Holešovické tržnice. Nicméně soudit někoho podle stupidního sloganu je stupidní, jak by asi dopadl Philips? Na onom Metru bylo zajímavé také to, že jsem díky reklamě na ElectroWorld obohatil svou slovní zásobu o slůvko „kultura prodeje“, vůbec jsem totiž netušil, že v Čechách něco takového existuje.

No musím to trochu zkrátit a přestat se věnovat komediálním novinám Metro. Prostě a jednoduše jsem stál před minisistémem Thomson a dlouze přemýšlel, čím déle však přemýšlím, tím to bývá horší, někdy pro mě, někdy pro minisystémy Thomson. O osudu nakonec rozhodla jediná věc a sice absence audio vstupu do tohohle mrňouse, což ho degradovalo na pouhý přehrávač CD, singl kazeťák a rádio, hold bych ho nemohl připojit k PC, což je velká škoda, a důkaz úmyslné neschopnosti firmy Thomson. Ostatní minisystémy byly na rozdíl od tohoto předražené a až na nějaké ty produkty od Sony vypadaly nedůvěryhodně. Věci od Sony jsou pro změnu na mě poněkud drahé, takže by mi investice do nich vypálila díru v peněžence.

Závěr je jasný, nic jsem nekoupil, počkám si nejspíš až skončí vánoce. Prozatím zůstávám u malých dárků.

-Na základě četných (11) žádostí, jsem se rozhodl vytvořit ještě horší design než vás strašil doposud.

-Vyhodil jsem horní panel a nechal jen levý frame s menu, čímž jsem pochopitelně dosáhl více prostoru pro hlavní frejm.

-Vychytal jsem možnost zobrazit stránky bez Fullscreenu, takže by vám v I-Exploreru, pokud okno maximalizujete, neměli strašit žádné zbytečné posuvníky.

-Levý frejm s menu již není scrollující, tím pádem jsem vykousl více prostoru pro hlavní frejm.

-Velikost veškerých fontů je nyní nastavena na výchozí v IE, čili střední velikost.

-Esteticky upraven Skin 2, též připraven na normální prohlížení (bez Fullscreenu).

-Skin 1 také upraven a zbezfullscréněn (to je slang co?:).