VDMSound – alternativní cesta ke spuštění náročnějších dosových her
Po delší době jsem se rozhodl na těchto stránkách oprášit herní tematiku. Na internetu se to jenom hemží nejrůznějšími dotazy, jak spustit starou hru ve Windows XP, Vista i 7. Těžko říci, co nebohé hráče vede k touze zahrát si na nejnovějším hardwaru, vybaveném gigahertzovými, dvoujádrovými procesory, kousky, kterým svého času stačilo jedno pomalé jadérko s pár megahertzy. Emulátor DOSbox, se solidním grafickým ovládacím prostředím (např. D-fend), si umí poradit se staršími dosovými hrami docela obstojně. Navíc můžete v DOSboxu zapnout i různé grafické filtry na zjemnění rozlišení a spustit tak třeba starého Prince of Persia v dnes tak často skloňovaném HD rozlišení, nebo si vyslechnout perfektní symfonický zvuk emulované karty Gravis Ultrasound, se kterým se tůtání Midi nedá srovnávat.Paradoxně nám ale ono nadupané, nejnovější dvoujádro přichází ke slovu v momentě, kdy chceme v emulátoru DOSbox spustit nějakou „náročnější“ hru z období let cca. 1995–1997, tedy z tzv. posledního věku DOSu, kdy už všichni herní vývojaři, otrávení ze špatného zacházení DOSu s pamětí počítače, přecházeli na Windows platformu Direct X. Taková náročnější pozdně-DOSová hra, nejlépe v neakcelerovaném softwarovém 3D, která počítá s hardwarem typu 486 DX4-100Mhz nebo Pentium 133Mhz, dokáže i nejnovějšímu procesoru pěkně zavařit… a hle, ačkoli Crysis 2 (nebo nevím teď která hra je náročná, už to nesleduji) nám běhá plynule, tak u 15let staré „náročnější“ hry spuštěné přes Dosbox CPU nepopadá dechu, hra se prostě seká.
Pro tyto případy tu naštěstí máme emulátorový projekt VDMSound (starší než DOSbox), který nesimuluje celý starý počítač, na kterém běží DOS, ale pouze některé jeho součásti (paměť, zvuková karta, VESA grafika), zbytek nechává na vašem CPU nezprostředkovaně.
Abych nenechal ve štychu některé bezradné hráče, ukážeme si nyní prakticky, jak lze spustit ve WINDOWS XP plynule jednu z perel herního nebe – 3D sci-fi adventuru plnou templářů a temné minulosti/budoucnosti – Azrael’s Tear. Postup je možný uplatnit při zprovozňování více starších her podobného typu.
Tady to nějaký nebožák zkouší hrát přes DOSbox, pěkně se to seká… Nám se to ale sekat nebude. 🙂
1) Stáhneme a nainstalujeme soubrový manažér totalcommander a emulátor VDMSound http://sourceforge.net/projects/vdmsound – při instalaci VDMSound pak zaškrtneme všechna! políčka zaškrtávátkem, budeme totiž potřebovat jednu z utilit (speedset), která je součástí instalačního balíků VDMSound.
2) Změníme písmeno CD mechaniky odkud hru instalujeme na pímeno D: (starší hra počítá s tím, že cdrom je vždy písmeno D). (Pokud je D: jeden z pevných disků, zkopírujeme do něj strukturu cd i s jejím obsahem)
+ Pak nainstalujeme hru z CD do kořenového adresáře na disku C:\“název hry ne delší než 8 znaků a bez diakritiky“.
3) Pro program hry sloužící k nastavení zvukové karty „setsound.exe“ vytvoříme základní konfiguraci VDMSound (odklikáme vše default, další, další), aby nám hra rozpoznala emulovanou zvukovou kartu.
4) Nastavíme zvukovou kartu přes setsound a uložíme konfiguraci.
5) Zjistíme přes poznámkový blok (klávesa F4 když jsme najetí na AZRAEL.BAT) jaký soubor vlastně spouští hru (v tomto případě je to r.exe, to před tím je jen test konfigurace počítače).
6) Vytvoříme pokročilou konfiguraci VDMSound pro spuštění hry (zaškrtneme emulaci MSCDEX a VESA, nastavíme zpomalovač Speedset v rozsahu 100 až -100, pro mě je OK zpomalení -25)
7) A nyní by hra měla jít spusit přes „r.vlp“ (spustitelny soubor s konfiguraci VDMSound).
VDMSound – alternativní cesta ke spuštění náročnějších dosových her
Po delší době jsem se rozhodl na těchto stránkách oprášit herní tematiku. Na internetu se to jenom hemží nejrůznějšími dotazy, jak spustit starou hru ve Windows XP, Vista i 7. Těžko říci, co nebohé hráče vede k touze zahrát si na nejnovějším hardwaru, vybaveném gigahertzovými, dvoujádrovými procesory, kousky, kterým svého času stačilo jedno pomalé jadérko s pár megahertzy.
Emulátor DOSbox, se solidním grafickým ovládacím prostředím (např. D-fend), si umí poradit se staršími dosovými hrami docela obstojně. Navíc můžete v DOSboxu zapnout i různé grafické filtry na zjemnění rozlišení a spustit tak třeba starého Prince of Persia v dnes tak často skloňovaném HD rozlišení, nebo si vyslechnout perfektní symfonický zvuk emulované karty Gravis Ultrasound, se kterým se tůtání Midi nedá srovnávat.