Zatoichi

Akční sekačka údů všeho druhu se slepým samurajem v hlavní roli – jeden z mála to Japonských filmů, který si probojoval cestu do USA a následně i na ubohé české trhy. Ono se ani není příliš čemu divit – co to asi může znamenat, když je film komerčně úspěšný v USA? Ano, je to tak, jisté prvky prvoplánovitého braku v tomto akčním dílku bezesporu najdeme. Není to ale, díky bohu, zas tak hrozné.

Byl nebyl slepý samuraj, který si jen tak vykračoval po Japonsku, občas, za
doprovodu krvavých vodopádů, rozsekal bandu nerozvážných lapků, kteří se opovážili
zkřížit mu cestu, ale jinak si opravdu jen tak poklidně vykračoval. Až ho cesta
přivedla do malé vesničky terorizované zlými klany. A nebyl by to hrdina, aby
je taky nerozsekal.

Nebyl by to ovšem ani Japonský film, kdyby to celé bylo takhle lehké a přímočaré.
Náš milý samuraj, honosící se jménem Ichi, totiž po většinu času neprojevuje
příliš zájmu o dění kolem sebe a filmem neustále se usmívajíc jakoby proplouvá.
Dalo by se říci, že to, co se bezprostředně netýká jeho, neřeší, přičemž ono
řešení se v praxi projevuje rozsekáním problému. Navíc tu máme ještě několik
paralelních dějových linií – dvě Gejši, z nichž jedna je muž, jsou na svém vlastním
tažení za pomstou vrahům svých rodičů. Nájemný samuraj, ochotný zabíjet nevinné
jen proto, aby mohl zaplatit své umírající družce léčbu. Starší žena u které
se Ichi, vydávající se za maséra, dočasně ubytoval. A nakonec tu figuruje ještě
synovec této ženy, který propadl hazardním hrám.

Nemůžu si odpustit nezmínit se o jedné často se vyskytující, velice komické,
česky dabované hlášce. Představte si, že se slepý samuraj, spolu s rozmazleným
synovcem staré ženy, vydá zahrát si v kostky – zdejší populární hazardní hru.
Ichi stále vyhrává a synovec se od něj učí, přičemž v momentě, kdy výhry slepého
maséra začnou být vysoké, přistoupí provozovatelé herny k podvádění. A v momentě,
kdy falešné kostky dopadnou na hrací plochu, Ichi jen suše prohlásí, že tentokrát
kostky zněli jinak, a jme se rychlým sekem svého meče ukrytého v holi useknout
vrhači kostek ruku. Následuje jedna z nesčetných brutálních scén kdy Ichi seká
do protivníků a z nich posléze, nebo ještě přitom když je do nich čepel zabořena,
cákají potoky krve. Ale to není to co jsem chtěl říci. To podstatné je, že místní
– česky dabovaní – poskoci po incidentu v herně ihned běží říci svému bossovi
že "v herně řádí masér". Ten jim pak přikáže "najděte maséra"
a "zabijte maséra". To je tedy vážně maso, takovýhle masér. :))

Abych si z tohoto dílka, potažmo dabignu, nedělal jen legraci trochu zvážním.
Jelikož je Zatoichi akčním filmem, který sice má tendenci hrát si na něco víc,
dozajista stojí a padá hlavně na akčních scénách. Ty jsou naštěstí velmi dobře
choreograficky zvládnuté, pominu-li mírně přemrštěnou krvavost a ne vždy věrohodně
působící počítačové efekty. Ichi, stejně tak jako nájemný samuraj, kolem sebe
mávají mečem velice umně a je radost na ně pohledět . Příběhová linka nám ale
často dost nemístně hapruje. Jakoby režisér nevěděl čeho chce dosáhnout – na
jedné straně tu máme realistické vyobrazení chladnokrevné reality feudálního
Japonska, kde se vraždilo na potkání, a na druhé straně tu diváka bijí do očí
naivní kladné chraktery stojící jaksi mimo dobu. Oceňuji občasné pokusy o vtip
a přítomnost příjemného, optimistického nádechu, který zavání špetkou východní
mystiky – to ale příběh nijak zvlášť neobohacuje. Rádobydojemné scény popisující
minulost dvou Gejš, jsou pak zbytečně protáhle a neakční – nesedící duchu filmu.
Na konci na nás autoři vybalí dokonce jeden nečekaný zvrat, který bohužel vyznívá
dost do prázdna a podkopává logiku dřívějších scén.

Zatoichi určitě potěší milovníky krvavé akce, od kterých tentokrát bude vyžadována
možná trochu větší dávka přemýšlení než u běžného akčního filmu. Ale i tak to
není žádná sláva, vzpomenu-li na Kurosawovy velkofilmy jako Sedm Samurajů nebo
Ran – bohatých jak po stránce hektolitrů prolité krve, tak hlavně co do hloubky
myšlenek.

Akční
Japonsko, 2003, 116 min
Režie: Takeshi Kitano
Hrají: Takeshi Kitano, Michiyo Ookusu, Gadarukanaru Taka, Daigorô Tachibana,
Yuuko Daike, Yui Natsukawa, Ittoku Kishibe, Saburo Ishikura, Akira Emoto, Hideboh,
Daigaku Sekine, Tadanobu Asano