Metal Gear Solid 2: Substance

Konečně mi bylo dopřáno zahrát si a dohrát pokračování jedné z mých nejoblíbenějších her – Metal Gear Solida. I přesto, že jsem k MGS2 přistupoval se skutečně velkými očekáváními, nezklamal mě výsledný dojem ani v nejmenším. A pokud o to stojíte, můžete si nyní poslechnout stručný výčet toho co mě na této hře uchvátilo.

Především se musím zmínit o naprosto bezkonkurenčním vysokorozpočtovém
technickém zpracování které je šokující po všech stránkách. Engine, byť je šitý
na míru ne zrovna výkonnému PS2, je schopný zobrazit takové množství detailů
o které skutečně jde – a ty méně podstatné důmyslně potlačit, že by se mohli
všichni programátoři světa učit. Video sekvence ve hře nehledejte, všechny sáhodlouhé
akcí nabité sekvence se odehrávají přímo v enginu, a díky správnímu použití
motion-capturingu a profesionálnímu namluvení postav, vypadají několikanásobně
lépe než cokoli na co je běžný hráč zvyklý.

Příběh, coby hlavní zbraň hry, je opět podřízen oné šokovitosti.
Byť se ze začátku odvíjí vše v duchu předchozího dílu a hráč tuší nejrůznější
konspirace na nejvyšších místech, TO co následuje zhruba ve druhé polovině hry
je dost velký nářez, kterému se může rovnat snad jen projížďka na horské dráze
kombinovaná s četbou Platónových spisů. 🙂

Herní složka MGS2 je neustále prokládána předělovými sekvencemi,
takže vám vaše počínaní připadá spíš než jako hraní, jako podílení se na nějakém
megalomanském filmu. I přesto si ale užijete spousty plíživé tiché akce, ostřelování
z bezpečné vzdálenosti a tuny nejrůznějších zpestření které si na vás připravili
invencí hýřící autoři. Ve které jiné hře musíte pomocí detektoru tepu srdce
určit správného rukojmího, či plavat se zátěží v podobě sestry jednoho vašeho
kolegy na zádech? 🙂 Během mise vám velmi často někdo volá přes mikrovysílačku
– Codec, herní obrazovka se po přijetí hovoru přepne do dialogového okna kde
spolu charaktery vedou sáhodlouhé brilantně napsané a namluvené rozhovory vztahující
se ke všemu možnému.

S MGS2 si užijete kromě momentů, kdy zíráte nevěřícně na monitor
s otevřenými ústy také spousty komických situací, kdy hrdina kterého ovládáte
například uklouzne na racčím trusu, nebo odláká stráž na pohozený porno časopis.
Vše přitom působí naprosto konzistentně a kráčí jaksi v duchu zvláštního vesmíru
Metal Gear Solida, který stvořil geniální Hideo Kojima spolu s kolegy z Konami.

Narozdíl od prvního dílů, ve kterém jste sledovali veškeré
vaše počínání ve 3D světě pohledem z ptačí perspektivy, přibyla v MGS2 možnost
přepnout se do pohledu první osoby, který je žádoucí pro přesnější míření a
okukování okolí. Vaše alter ego, kterým jest v úvodu do hry Snake a posléze
nováček Raiden, ovládá celou řadu velmi užitečných pohybů od plazení až po ručkování
na druhé straně zábradlí ropné plošiny. 🙂

Jelikož se mi už chce spát a zítra mě čeká brzké vstávání na
praxi, skončím recenzi poměrně brzy. Ono se to k MGS2 totiž i docela hodí, neb
sama tato hra patří do skupiny těch nezvykle rychle dohratelných… Tím ale
v žádném případě nechci říci že by tomu tak bylo špatně, ba naopak – fakt že
je MGS2 krátký je jen výsledkem nevídané dynamičnosti, kdy střídáte jedno prostředí
za druhým, civíte na jednu sekvenci odhalující komplikovaný příběh za druhou,
bez možnosti se sebelépe rozkoukat a hlavně – začít se nudit. MGS2 je prostě
hra – emotivní zážitek, který by si měl každý člověk prožít, připravte se ale
že vám pak budou všechny ostatní pokusy na poli domácí herní zábavy připadat
dost nedotažené. Srovnání s MGS2 totiž snese jen málokterý kousek.

Charaktery – koření MGS2

Rosemary (alias Rose)

Přítelkyně Raidena, nebo to o sobě alespoň tvrdí, zaměstnána
u stejné tajné organizace jako on coby analytička. 🙂 Má na něj velký vliv,
dokáže ho bleskurychle přesvědčit o správnosti určitých rozhodnutí, i když byl
Raiden ještě před pár chvílemi zaujat ostře proti nim. Dlouhou dobu vám bude
vrtat hlavou jestli Rose náhodou svou lásku jen nehraje a není jen další z řad
vícehlavých chimér na které jsme v sérii MGS zvyklí.

Colonel

Ani v MGS2 nechybí tradiční kontroverzní postava velitele,
který má operaci pod palcem a svým podřízeným sděluje jen ty informace nebo
dezinformace, které nutně potřebují ke zdárnému splnění mise. V momentě kdy
tenhle týpek začne mluvit z cesty si můžete být jistí, že se právě dostáváte
do hodně zajímavé a mírně psychadelické pasáže hry.

Emma Emmerich

Sestra Otacona, která se může pochlubit přibližně stejnou dávkou
inteligence a sklonem kráčet v bratrových – světu ne zrovna prospěšných šlépějích.
Při jejím eskortováním po zatopených interiérech ropné plošiny, kdy je nalepená
na záda Raidena jak klíště, se v nejednom hráči probudí pud muže ochránce. 🙂

Raiden

Nováček na skutečném bitevním poli, který veškeré své bojové
zkušenosti na které si vzpomíná, nabyl ve virtuálních tréninkových misích (které
jsou mimochodem samostatně spustitelnou součástí MGS2:S). Raiden, coby hráčovo
alter ego ve zhruba 5/6 hry, jedná velmi neobezřetně až dětinsky – všem přehnaně
důvěřuje, což se mu každou chvílí učebnicově vymstívá. Chudák jeden hold si
musí něčím projít. 🙂

Snake

Legenda se vrátila a hned v úvodu, kdy se v jeho kůži rozkoukáte
ve zhruba první šestině hry, dokazuje že je to stále ten skvělý stylový chlapík
s osobitým smyslem pro ironický humor ve vypjatých situacích. Není divu že se
spoustě fanoušků nelíbil fakt, že se za něj nehraje celou hru, ale pouze scéna
na tankeru. Raiden se s jeho charismatem nemůže vůbec měřit, autoři hold potřebovali
naivního hrdinu – očekávat od zkušeného Snaka že by uvěřil, tak jako Raiden,
komukoli je velmi nepravděpodobné.

Otacon

Fanda mecha-anime, kterého Snake zachránil v předchozím díle,
dokazuje jak užitečným dokáže být ve všem co se nějak týká počítačové techniky.
Jako jediná postava se může honosit titulem "přítel Snaka" 🙂 a tak
tihle dva pracují v dobře fungujícím tandemu, kdy Snake infiltruje a Otacon
komentuje všechny věci učenými okeci. Otacona čeká v MGS2 životní setkání se
svou dlouho neviděnou sestrou Emmou.