Foo Fighters – One By One
Jsem svým způsobem výjimečný člověk. Hraju roztodivné hry, mám prapodivný styl v oblékání, miluji roztodivné ženy a také mám jednu úchylku, zastávám názor, že pokud hudební CD, pak to musí být originál. Sice za to sklízím posměch od svých kamarádů ovšem nic se nevyrovná pocitu, který zažívám pokud si přinesu domů úplně nové audio CD, otevřu ho a mohu si přečíst booklet.
Foo Fighters – One By One
Jsem svým způsobem výjimečný člověk. Hraju roztodivné hry, mám prapodivný styl v oblékání, miluji roztodivné ženy a také mám jednu úchylku, zastávám názor, že pokud hudební CD, pak to musí být originál. Sice za to sklízím posměch od svých kamarádů ovšem nic se nevyrovná pocitu, který zažívám pokud si přinesu domů úplně nové audio CD, otevřu ho a mohu si přečíst booklet.
Naposledy
jsem tento posměch zažil zhruba před třemi měsíci, kdy jsem si koupil poslední
kousek z dílny mých oblíbenců, Foo Fighters. Z různých hudbou se zabývajících
periodik jsem byl tankován neustálou chválou (a také neustálého a nesmyslného
srovnávání s Nirvanou) tudíž jsem své těžce vydělané peníze (už slyším ten smích)
investoval právě do tohoto CD.
První věc, která mě upoutala byla naprostá nepřítomnost textů v bookletu. Nu
co, řekl jsem si. Hlavní je muzika. Vzal jsem tedy stříbrný kotouč, vložil jsem
jej do Věže a stiskl Play. Hned první tóny (pro mě) notoricky známé skladby
All My Life mě nenechaly na pochybách, že právě Foo Fighters jsou jednou z posledních
skutečně rockových držav na hudebním poli. Ovšem není to album pouze jedné písničky,
naopak. Naprosto všechny skladby, které se nacházejí na tomto skvostu jsou velice
poslouchatelné a je to jedno z oněch alb, které si člověk pustí několikrát za
sebou a stále se nemůže nabažit jednotlivých tónů. Alespoň u mě to tak funguje
:).
Celé album je směsicí různých odvětví rocku, od rychlých *vlasoházeček*, přes
pomalé rockové ploužáky a balady až po příjemné rockové písničky. Vybere si
naprosto každý. Náplň textů se různí, jednou je to o hledání *čehosi* v *All
My Life*, podruhé je to glosování lidského života v *Times Like These* a v neposlední
řadě naléhavé zvolání *Come Back*.
Foo Fighters a všichni její čtyři členové, Nate, Taylor, Chris a samozřejmě
frontman Dave Grohl stvořili skvělé album. Nechápu staromilce a škarohlídy,
kteří neustále porovnávají každý čin bývalého bubeníka Nirvany právě s touto
kapelou. Pouto, které je možná na začátku kariéry v roce 1994 drželo již bylo
dávno přetrženo. Foo Fighters se vydali svou vlastní cestou, a podle mě to byla
správná volba. Ještě se mi nestalo, aby se mi nějaká písnička od FF nelíbila.
Nevím čím to je, možná charismatickým hlasem Davea Grohla, možná je to z povinnosti,
jelikož nevidím moc současných rockových kapel, které by byly úspěšné, známé
mezi širokou veřejností a zároveň si udržovaly vysoký standard.
K nahrávání nových alb si většinou Dave zve několik rozličných hostů (jmenujme
například býv. Kytaristu Queen – Briana Maye), teď ovšem udělal výjimku, zavřel
se s kapelou na několik měsíců do studia a nahrával a nahrával. Výtvor, který
se posléze vyvinul z nekonečných hodin práce stojí za to a je na něm vidět radost
z tvorby. Považuji ho za jedno z nejlepších alb posledí doby, teď zbývá pouze
vysvětlení, proč není v cifře, která vyjadřuje hodnocení dvojice stejných dvoumístných
čísel, které by byly logickým vyústěním mých chvalospěvů. Důvod je prozaický.
Na albu je pouze jedenáct skladeb. Ano, energických, živelných, skvělých, vysoce
poslouchatelných. Ovšem je jich pouze jedenáct. Ovšem ve výsledku to není taková
tragédie, jak to nyní (možná) vyznívá, jelikož se celý playlist nakonec inteligentně
uzavře.
Hmm… je zde tedy nějaká chyba?
Foo Fighters – One By One
1. All My Life 4:23
2. Low 4:28
3. Have It All 4:58
4. Times Like These 4:26
5. Disenchanted Lullaby 4:33
6. Tired Of You 5:11
7. Halo 4:37
8. Lonely As You 4:30
9. Overdrive 4:30
10. Burn Away 4:58
11. Come Back 7:49
Total Time: 54:59
+++ jedno z nejlepších rockových alb za poslední roky
++ dobrý mix skladeb
++ Dave Grohl a jeho texty
+/- 11 skladeb