Vietcong

Doba vážně pokročila, USA si již tak okatě na válku nehrají
a Pterodoni nám již déle netají svůj malý Oslí ostrov. Časy klasických
adventur jsou již nenávratně pryč, 🙁 proto jsem se ani příliš
nedivil, když jsem zjistil že termín Point & Klick je ve Vietcongu pojat
poněkud násilněji. Většinu času v této hře totiž budete
trávit prolézáním vietnamské džungle a likvidací oddílů vietcongu v první
osobě, což ale jak doufám již dávno víte. 🙂

Vietcong
se až na zřetelně realističtější pojetí boje příliš
neliší od ostatních 3D akcí. Rukama vám projdou skoro všechny zbraně co
byli ve Vietnamu během války k vidění, počítejte ale s tím že
přesná střelba z nich bude vyžadovat nějaký ten cvik, neboť
se vám ony kvéry v rukou nepříjemně pohupují, létají ze strany na
stranu a dělají všechno proto aby jste toho schovaného vietnamce nedostali.
Jinými slovy chovají se velmi realisticky, dokonce mnohem realističtěji
než v modle všech realistů – Counter Striku.

Narozdíl od kountru zde nebudete zachraňovat rukojmí a difusovat bomby,
i když ve vynikajícím multiplayeru na ně přece jen příjde :),
ale budete zde coby hrdý voják US army v single playeru plnit množství nebezpečných
misí v srdci nepropustných pralesů. Ku pomoci vám v některých misích
poslouží tým složený z podobně tvrdých chlapů jako vaše alter ego.
S inteligencí na tom kupodivu nejsou tyto loutky AI nijak špatně, takže
se o ně během boje nejen nemusíte příliš starat, ale můžete
se na ně často i spolehnout.

V
typu hry jako je Vietcong se sice nemůžeme vzhledem k jeho reflektování
reality setkat s nějakou ultra propracovanou zápletkou, ale i tak svou
práci na tomto poli Pterodoni rozhodně neodflákli. Jednotlivé mise jsou
velice originálně pojaté, tu jedete v džípu, tu prolézáte masivní podzemní
komplexy vyhrabané v hlíně či plujete na loďce. Přičemž
charakter většiny bojů opravdu není o bezhlavé střelbě,
ale o taktice a pomalém ale jistém postupu v před. K tomu všemu připočtěte
doprovod všudypřítomných dobových reálií a pochopíte že Vietcong je daleko
více komorním simulátorem než pouhou 3D akcí.

Technickým zpracováním tato 3D hra příliš neoslňuje, všudypřítomná
zelená a volba palety poněkud vyblitějších barev spolu s mizernou
optimalizací dosti sráží dojem s perfektního designu map, které vás přesvědčí,
že i v tak zdánlivě stereotypním prostředí jako je džungle může
být spousta legrace (a nemusíte zrovna hrát Metal Geara 3:)). Hudba, zejména
vysílání americké rádiové stanice, kterou si můžete naladit v přestávkách
mezi misemi v bunkru, mě svou autentičtostí velice potěšila.
Smutné je že se během misí s žádným hudebním motivem kromě cvrlikání
všudypřítomné vietnamské zvěřiny nesetkáte. Zvuky zbraní a prostředí
jsou na dobré úrovni, sice nedokážu posoudit jak má znít správný Kalašnikov,
ale soudě podle zkušeností z jiných her mě ani zde nezklamal. 🙂

Samotnou
kapitolou je pak v dnešních dnech velice populární multiplayer, který se začal
hrát i na Progammers. Sám jsem členem jednoho vcelku dobrého klanu CAC
a mé dosavadní zkušenosti hovoří jasně. Internet mám sice jen krátkou
dobu ale troufám si řící že je Vietcong především díky jím raženým
stylem "stačí jeden výstřel a jste mrtví" více než důstojnou
alternativou k ohranému CSku (až na velice neprofesionální online kód:)). Přičemž
množství módů, z nichž nejhranější je klasický Capture the Flag, zajisté
uspokojí každého.

I přesto že jsem do Vietcongu nevkládal velké naděje mě nakonec
přece jen mile překvapil. Není to sice žádná fantastická velkorozpočtová
3D akce s pořádným enginem ani megalomanský online simulator typu Battlefield
1942, ale to co dělá, dělá jednoduše dobře. 🙂