2009 Lost Memories

„Je to skoro jako kdyby se nějaký úchylný český režisér pokusil natočit sci-fi o tom, jak se hrdinná odbojná organizace pokouší zabránit vraždě Svatého Václavam, kterého zabili nacisti cestující v čase.“ Tak by se dal výstižně shrnout obsah tohoto korejského produktu, který může hrdě stanout mezi akční shity z USA, tradiční to náplní na růžovo natřených multikin.

Roku 1909 se legendárnímu korejskému patriotovi Ahn Chung-gunovi nepodařilo v Číně zastřelit japonského ministra zahraničí a díky jeho selhání se Korea připojila k Japonsku, které posléze vyhrálo druhou světovou válku. Přenášíme se o sto let napřed do roku 2009, kdy je Korea silně japanifikována a funguje jako jedna z provincii Japonska. Máme zde sledovat osudy dvojky neohrožených policajtů sloužící pro bezpečnostní složky JBI, z nichž jeden je Japonec a druhý Korejec.

více

2009 Lost Memories

„Je to skoro jako kdyby se nějaký úchylný český režisér pokusil natočit sci-fi o tom, jak se hrdinná odbojná organizace pokouší zabránit vraždě Svatého Václavam, kterého zabili nacisti cestující v čase.“ Tak by se dal výstižně shrnout obsah tohoto korejského produktu, který může hrdě stanout mezi akční shity z USA, tradiční to náplní na růžovo natřených multikin.

Roku 1909 se legendárnímu korejskému patriotovi Ahn Chung-gunovi nepodařilo
v Číně zastřelit japonského ministra zahraničí a díky jeho selhání se Korea
připojila k Japonsku, které posléze vyhrálo druhou světovou válku. Přenášíme
se o sto let napřed do roku 2009, kdy je Korea silně japanifikována a funguje
jako jedna z provincii Japonska. Máme zde sledovat osudy dvojky neohrožených
policajtů sloužící pro bezpečnostní složky JBI, z nichž jeden je Japonec a druhý
Korejec.

Tito dva asijští playboyové jsou přivoláni k incidentu, při kterém korejští
teroristé přepadli z neznámých příčin muzeum. Teroristi jsou všichni zabiti
a korejskému policajtovi začne vrtat hlavou proč je zabil. Začne být zlobivý
policista a pátrá na vlastní pěst. Zjistí že byl v muzeu uložen nějaký mocný
korejský artefakt, který chtěli teroristé ukořistit. Artefakt je nakonec teroristy
přece jen ukraden a korejský policajt začne sympatizovat se svými rasově spřízněnými
bratry. Vidíme pár záběrů korejského dítěte, jak pomáhá teroristům přemísťovat
těžkou bednu s municí a pláčeme. Teroristi už nejsou teroristi, ale andělé svobody,
pokoušející se pomocí onoho artefaktu změnit Japonci pozměněnou minulost.

Japonský policajt, který byl kamarád korejského policajta, nemá moc pochopení
pro jeho vlastenecké čachry machry a tak se oba stávají nepřáteli. Nepřáteli,
kteří se nakonec střetnou v kataklysmatickém souboji v minulosti, aby jeden
zachránil a jeden zabil japonského ministra. Podaří se vrátit dějiny tam kam
mají patřit, nebo bude Korea dál trpět pod nadvládou zlých Japonců?

Fuj, fuj, to je humus. Jižní Korea ukázala, že co se týče propagandy, není
o moc lepší než její komunistický protějšek. Takto primitivní, prvoplánovitě
patriotistický akční film jsem hodně dlouho neviděl, což je dáno také tím že
akční filmy nesleduji. 🙂 Nicméně i pokud bych měl nahlížet na 2009 čistě z
akčního hlediska, jsou to právě akční scény, které jsou slabé skoro jako samotný
příběh. Počítačové efekty na úrovní 80. let, kulisy a volba prostředí naprosto
neoriginální, herecké výkony úplně mimo mísu. Jak by taky herec mohl věřit tomu
co hraje, když je to naprosto scestné? Hlavně že to v zemi svého původu vydělalo
hodně peněz a pomohlo tak filmovému průmyslu. Doufám ale, že autoři využijí
peníze jinak než investicí do dalšího podobného braku.

Jižní Korea, 2002, 136 minut
režie: Si-myung Lee
scénář: Sang-hak Lee, Si-myung Lee
hrají: Kil-Kang Ahn, Masaaki Daimon, Shohei Imamura, Dong-Kun Jang